Rok 2016 v ostravské zoo
Jak hodnotí ostravská zoologická zahrada uplynulý rok, ve kterém si připomněla 65 let od svého založení? Kam zoo směřuje a kde všude doma i ve světě pomáhá? Kolik mláďat se v Ostravě v loňském roce podařilo odchovat? Co nového se postavilo, co starého se naopak zbouralo či kolik návštěvníků do zoo přišlo? Pojďte se spolu s námi ohlédnout za některými z nejdůležitějších událostí uplynulého roku…
Návštěvnost
V roce 2016 navštívilo ostravskou zoo celkem 509 336 lidí. Podruhé v historii se tak podařilo v návštěvnosti překonat magickou hranici půl milionu. Návštěvník s pořadovým číslem 500 000 přišel do zoo na Štědrý den. Potvrzuje se tak skutečnost, že Zoologická zahrada Ostrava patří k nejvýznamnějším turistickým cílům nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v rámci celé České republiky. Přitom ještě v letech 2000-2004 navštěvovalo ostravskou zoo „jen“ něco málo přes čtvrt miliónu lidí a hranice 300 tisíc návštěvníků byla poprvé překonána až v roce 2005. Právě vzrůstající přízeň návštěvníků je pro nás potvrzením, že naše zoo kráčí správným směrem. Za úspěchem naší zoo stojí nejen neustálé změny a novinky, ale hlavně obětavá práce zaměstnanců zahrady i podpora, které se nám dostává ze strany našeho majitele a zřizovatele – statutárního města Ostrava.
Projekt Koruna ze vstupu
Klíčovým historickým mezníkem na poli ochrany přírody, který naši zoo zařadil mezi nejvýznamnější zoo České republiky i Evropy, je projekt Koruna ze vstupu. Ten byl schválen zastupitelstvem města Ostravy na sklonku roku 2015. Od chvíle schválení tak putuje na speciální účet 1 Kč ze vstupu každého návštěvníka Zoo Ostrava. Naše zoo tak může přímo podporovat i projekty věnující se záchraně a ochraně ohrožených druhů zvířat a rostlin ve volné přírodě. To doposud nebylo legislativně možné. Každý návštěvník tak pouhou návštěvou ostravské zoo napomáhá přežití nejen zvířatům chovaným v rámci mezinárodních záchranných chovů v lidské péči (v zoo), ale i zvířatům (a rostlinám) v místech jejich původního výskytu v rámci tzv. projektů in situ. Tyto projekty probíhají napříč celou planetou – v Asii, v Africe, v Evropě.
Ekonomika a vývoj vstupného
Ještě v roce 2004 byl celkový rozpočet ostravské zoo 50 mil. Kč a vlastní příjmy (včetně tržby ze vstupného) činily 13 mil. Kč. Soběstačnost zoo byla 26 %. O 10 let později byl již celkový rozpočet zoo téměř 100 mil. Kč, vlastní příjmy přesáhly 50 mil. Kč a soběstačnost se přiblížila 54 %. Díky velmi vysoké návštěvnosti si tak ostravská zoo může dovolit udržovat pro své návštěvníky velmi přijatelnou cenu vstupného, která se již několik let nemusí zvyšovat. Nedojde-li k nějakým nepředvídatelným fatálním okolnostem, pak zůstane výše vstupného i pro rok 2017 neměnná.
Vývoj vstupného 2010-2017:
2010 – celoroční 90/60
2011 – 100/80 + 70/50
2012 – 100/80 + 70/50
2013 – 110/80 + 70/50
2014 – 110/80 + 80/50
2015 – 110/80 + 80/50
2016 – 110/80 + 80/50
2017 – 110/80 + 80/50
Chovatelství a sbírka na pomoc slonům
Zvířata v zoo se nejen rodí, ale také umírají. Zkraje roku uhynula sloní samička Sumitra, která se narodila v Ostravě 4. února 2014. Přestože její prognózy nebyly nijak příznivé, díky snaze a úsilí celého ostravského týmu i řady českých a zahraničních odborníků žila oproti všem předpokladům neuvěřitelné dva roky. Díky ní se v Ostravě s mezinárodní pomocí podařilo vyvinout a úspěšně odzkoušet poměrně jedinečnou krmnou náhražku, která by mohla někdy v budoucnu napomoci i dalším nekojeným slůňatům jinde ve světě. Věříme také, že za dobu svého života pomohla nejen více stmelit ostravskou sloní skupinu, ale hlavně že pomohla své matce Vishesh alespoň částečně rozvinout ničím nenahraditelné mateřské zkušenosti, které se v budoucnu zúročí. Pomohla i nám, chovatelům nejen v Ostravě, ale i ve světě, porozumět více fyziologickým potřebám slůňat, což je velmi důležité pro budoucnost. A hlavně – díky ní jsme odstartovali velkolepý projekt – sbírku na podporu výzkumu sloních nemocí. Do dnešního dne jsme dokázali shromáždit opravdu veliké finanční prostředky – více než 810 tisíc Kč. Kdy se lék na smrtelné nemoci slůňat i dospělých slonů podaří objevit, říct pochopitelně neumíme, ale až se to podaří, tak i díky ostravskému slůněti Sumitře pomůžeme přežít mnoha dalším slůňatům chovaným nejen v lidské péči, ale i ve volné přírodě.
Během roku samozřejmě z různých příčin uhynulo více zvířat, ale na druhou stranu se jich také spoustu narodilo. Poprvé v historii také překročil počet chovaných zvířat hranici 4000. Počet druhů držíme již setrvale nad 400.
- mláďata a nová zvířata
V roce 2016 se podařilo odchovat 764 mláďat, mezi nimiž bylo 205 bezobratlých, dvě paryby, 202 ryb, 16 obojživelníků, 26 plazů, 179 ptáků a 134 savců.
SAVCI
Mezi savci byla řada zajímavých a vzácných druhů. U primátů se podařilo odchovat samečka hulmana posvátného, samce a samici mandrila rýholícího, samečka makaka lvího a čtyři mláďata kočkodana Dianina. U starosvětských primátů tak zažíváme další úspěšný rok a celkové stavy jsou již úctyhodné i z mezinárodního hlediska – 22 kočkodanů Dianiných, 20 makaků lvích, 19 hulmanů posvátných a osm mandrilů. Dále jsme odchovali samečka kriticky ohroženého tamarína pinčího, samce a samici komby ušaté, samičku lemura červenobřichého. Podařilo se dovézt chovnou samici kriticky ohroženého lemura mongoze ze Zoo Le Pal. Provedli jsme obměnu samců kriticky ohroženého lemura Sclaterova, jehož chov se celosvětově nedaří a jedná se tak o jednoho z nejohroženějších primátů světa. Za mimořádnou událost považujeme také dovoz jednoho samce a tří samic šimpanze hornoguinejského – tedy určeného poddruhu šimpanze, který má z hlediska ochranářského a z hlediska záchranného chovu nesrovnatelně větší význam, než dosud chovaní šimpanzi hybridního původu. Skupina se zatím stále sžívá a i v roce 2017 bude pokračovat jejich poměrně složité spojování.
U šelem se podařilo odchovat mláďata (samce a dvě samice) u rysa karpatského (po tříleté pauze způsobené výměnou chovného páru). Kvůli plánované demolici zastaralých a nevyhovujících výběhů jsme přesunuli starou samici tygra ussurijského do Zoo Praha. Tím byl pozastaven chov těchto největších kočkovitých šelem v Zoo Ostrava, ale zároveň dokončujeme projekt nového chovatelsko-expozičního komplexu pro tento ohrožený druh.
V zázemí zoo chováme vzácné endemity z Filipín – velemyš největší a velemyš obláčkovou. U obou druhů těchto hlodavců dlouhodobě dosahujeme zajímavých chovatelských úspěchů. Také v roce 2016 se podařilo odchovat čtyři mláďata velemyši obláčkové. Zatímco chov tohoto druhu se daří i v některých jiných zoo, chov velemyši největší je mnohem těžší. Zdá se, že jsme se stali poslední zoologickou zahradou na světě, kde se daří jak chov, tak i odchov. V roce 2016 jsme odchovali dvě mláďata a dovezli jsme dva jedince z jihlavské zoo. Ke konci roku tak žilo v Ostravě deset jedinců tohoto druhu, což činilo 2/3 celosvětové populace v lidské péči.
Radost nám udělaly i vzácné druhy kopytníků. Jelikož vedeme od roku 2015 Celosvětovou plemennou knihu pro siku vietnamského, máme radost z dalšího rozšíření chovu. Podařilo se odchovat samečka a dovozem dvou nepříbuzných samic jsme rozšířili chovné stádo. Další mláďata byla u wapiti sibiřských (dva samci a jedna samice) a jelena milu (sameček). Dovozem tří samic barasing ze Zoo Whipsnade jsme rozšířili stádo tohoto vzácně chovaného jelena na celkový počet jednoho samce a šest laní. Odchovali jsme samičku kriticky ohroženého prasete visajánského. Významný byl dovoz nového ohroženého druhu – vodušky abok (šest samic z Dvora Králové a jednoho samce z francouzské Zoo Cerza). Jedna samička se navíc stihla ještě v roce 2016 v Ostravě narodit. Z lichokopytníků jsme odchovali dvě mláďata vzácných onagerů (samce a samici) a na sklonku roku jsme odvezli dvě samice narozené v roce 2015 do turecké Zoo Bursa.
PTÁCI
Odchovali jsme rekordních osm mláďat plameňáka kubánského. Celkově jsme v naší zoo odchovali již 85 těchto elegantních ptáků. Současné hejno čítá 54 jedinců. Podruhé v patnáctileté historii chovu se podařilo odchovat dvě mláďata zoborožce kaferského (předtím v roce 2009). Obtížný je odchov dytíků velkých, proto jsme nadšeni z odchovu jedné samičky. U hrabavých se podařil odchov u satyrů Cabotových (druh z Červeného seznamu ohrožených druhů), dále u vzácné koroptve fokienské, bažantů Wallichových a dalších.
U dravců se podařilo odchovat další mládě supa hnědého. Mladá samička na podzim odcestovala do zoo v Nizozemsku, kde by si měla v budoucnu najít partnera. Nově sestavený pár by měl následně přispět při záchraně tohoto dravce v evropské přírodě. U orlosupů bradatých byla loňská hnízdní sezona o něco dramatičtější. Mladší pár snesl vejce, ale o vylíhlé mládě nejevil zájem. Proto bylo mládě podloženo staršímu páru, který je úspěšně odchoval.
Mezi papoušky byli úspěšní arové horští, kteří odchovali jedno mládě. Jedná se o první přirozený odchov těchto vzácných ptáků v naší zoo. Blízko úspěchu jsme byli s kakadu palmovými – vylíhla se u nás dvě mláďata, ale nepodařilo se je odchovat. Odchov tohoto druhu patří k nesmírně obtížným chovatelským úkolům. Úspěšnější jsme byli s dvěma ohroženými druhy, a tak svět uvítal další mláďata – samičku guarouby zlatého a tři samce amazónka bělobřichého. Doplnili jsme druhý pár amazoňanů vínorudých dovozem samce ze Zoo Lyon.
V chovatelství ptáků je odchov pěvců jakousi královskou disciplínou. Proto si velice ceníme odchovů samice bulbulčíka bělohlavého, samice drozda černoprsého, šesti špačků čínských, dvou kardinálovců zelených (ohrožený druh), a dvou čížků ohnivých (ohrožený druh).
PLAZI
Podařilo se nám odchovat dvě mláďata varanů modrých. Jde o velice vzácně chovaný druh varana – endemit malého ostrůvku Batanta a lze předpokládat, že je v přírodě velice ohrožený. Byl vědecky popsán teprve v roce 2001 a v chovech je stále velikou vzácností. Z dalších plazích mláďat připomeňme odchov devíti krajt písmenkových. Jde o první velké hady, které jsme v Ostravě odchovali. Úspěch je trochu zkalen tím, že poté uhynul chovný samec. Chov tohoto druhu je náročný především s ohledem na pověstnou útočnost těchto krajt. Utvrdili jsme se v tom, že útočná jsou i mláďata, a to hned od vylíhnutí. Z ohrožených druhů stojí za zmínku odchov hned deseti mláďat felzumy Standingovy původem z Madagaskaru.
OBOJŽIVELNÍCI, RYBY A PARYBY
Úspěšní jsme byli také v odchovu obojživelníků (pralesničky azurové), paryb (žralůčci okatí) a mnoha druhů ryb. Z ryb zmiňme alespoň mimořádný úspěch – podařilo se nám odchovat kriticky ohrožené razbory menamské, které jsou chovány pouze ve dvou zoo světa.
- nové druhy
V souvislosti s otevřením expozice Noční Tanganika jsme návštěvníkům představili unikátního damana stromového, který byl dříve chován v zázemí zoo. Zcela novým druhem byla mnohonožka obrovská a pasumec elektrický. V Pavilonu evoluce přibyl první zástupce turaků – pestře zbarvený banánovec fialový a další unikátní druh damana – daman pralesní, který je chován pouze v Ostravě (v rámci celého světa mimo Afriku). V kolekci ptáků je novým druhem ještě kriticky ohrožený zástupce vrubozobých morčák šupinatý a nejvzácnější dravec ČR orel královský. Přibylo i několik zástupců ryb: sumouš západní, čichavec perleťový, kriticky ohrožená kaprovitá ryba razbora menamská a kriticky ohrožená parmička minimarská.
Stavební činnost
V roce 2016 se opět podařilo pozměnit tvář zoo. Díky vlastním investicím, které jsme si mohli dovolit z důvodu pokračující velmi vysoké návštěvnosti (a na ní přímo navázaných vysokých příjmů ze vstupného), ale i díky investicím statutárního města Ostravy – zřizovatele a majitele zoo, Moravskoslezského kraje a dalších institucí i díky jednotlivým dárcům mohla projít proměnou řada míst v areálu i zázemí zoo.
- nové expozice
Rekonstrukcí části pavilonu Tanganika vzniklo atraktivní místo pro představení některých nočních živočichů nazvané Noční Tanganika. Druhou stavbou byla Expozice pro želvy ostruhaté (třetí největší suchozemské želvy), jež se nachází u Pavilonu afrických zvířat.
- demolice starých objektů
V zoo se v loňském roce nejen stavělo, ale také bouralo. Podařilo se zajistit nemalé finanční prostředky na demolici několika starých a nevyhovujících, areál zoo dlouho hyzdících objektů. Z areálu tak zmizelo chovatelské zařízení pro tygry ussurijské, voliéra u rybníka naproti pavilonu slonů, dřevěný objekt ve výběhu lam a zbytky výběhů pro irbisy.
- další stavby
V areálu zoo přibyla i řada nových interaktivních prvků a několik herních koutků pro děti. Stavělo se i v chovatelském zázemí – zde proběhla rekonstrukce objektu Zázemí 1 – stáj. Objekt byl částečně zateplen, byl přiveden plyn pro vytápění a přistavěny byly venkovní prostorné voliéry. Mezi druhy zde chované patří například seriema rudozobá nebo berneška rudokrká, zimují zde kondoři královští a další zvířata. Podařilo se také provést kompletní rekonstrukci části sociálních zařízení pro zaměstnance zoo a vystavět zcela nové chovatelské zázemí pro chov vzácných druhů ptáků.
Ochrana přírody
V loňském roce ostravská zoo bezplatně poskytla 24 odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody. Cílem těchto tzv. repatriačních projektů je posílení divokých populací ohrožených druhů ve volné přírodě. Jednalo se o 17 sov pálených, šest sýčků obecných a jednoho orlosupa bradatého. Evropský záchranný program pro orlosupy bradaté patří mezi nejúspěšnější příběhy návratu člověkem vyhubených zvířat do volné přírody. Díky mezinárodní spolupráci a mimořádnému úsilí bylo v lidské péči odchováno a do volné přírody vypuštěno již 270 orlosupů. Mezi nimi létají i ostravští odchovanci. Do Rakouska, Švýcarska, Itálie, Francie a Španělska putovalo celkem dvanáct v zoo vylíhnutých orlosupů a jeden zde adoptovaný a odchovaný orlosup. Kromě toho podporuje Zoo Ostrava i několik záchranných programů, které probíhají přímo v místě výskytu vybraných druhů ohrožených zvířat (tzv. in situ projekty).
Běh pro Kukang
V srpnu se v ostravské zoologické zahradě ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice uskutečnil historicky první charitativní běh, jehož výtěžek byl použit na financování jednoho ze záchranných projektů – The Kukang Rescue Program. Lidé o něj projevili obrovský zájem. Maximální kapacita 800 běžců byla naplněna týden před samotou akcí. Výtěžek ze startovného byl použit na podporu programu, jehož cílem je záchrana ohroženého druhu primáta outloně váhavého.
Zavedení vratných kelímků
Návštěvníci zoo mohou od loňské sezóny využít systému vratných kelímků, který pomůže snížit množství odpadu a zároveň ochraně přírody. Vybrat si lze z šesti motivů – tři jsou o objemu 0,5 l a tři o objemu 0,3 l. Do kelímku čepují nápoje během sezóny ve všech stáncích s občerstvením, v restauraci Saola i U Lucy. K nápoji se přičítá vratná záloha ve výši 30 Kč (za kelímek 0,3 l) nebo 35 Kč (za kelímek 0,5 l). Pokud si lidé kelímek nechtějí ponechat, mohou jej nepoškozený vrátit ve všech občerstvovacích zařízeních v areálu zoo. Řada návštěvníků si ale kelímky odnáší domů jako praktický suvenýr.
Dobrovolníci
Při pořádání akcí pro veřejnost, letní školy či soutěží pro děti nám pomáhají již řadu let dobrovolní spolupracovníci zoo – členové Kruhu přátel zoo. Vzhledem k tomu, že v posledních letech vznikla v ostravské zoo řada nových expozic, jako velké otevřené výběhy, průchozí expozice, safari, a zvyšuje se i počet návštěvníků, bylo pro ně třeba rozšířit i služby posílením informačního servisu a zároveň zajistit pohodu chovaných zvířat. Proto jsme oslovili širokou veřejnost, zdali by zájemci nerozšířili naši dobrovolnickou základnu. Přihlásilo se jich asi 40 a většina pomáhala v průběhu letní sezony při hlídání průchozích expozic. Bez jejich nezištné pomoci bychom nemohli návštěvníkům zpřístupnit například průchozí expozici Ráj lemurů.
Spolupráce se školami
Zoo Ostrava dlouhodobě spolupracuje se školami v celém Moravskoslezském kraji – pro žáky připravujeme výukové programy, tradiční vědomostní soutěže a další aktivity, pro pedagogy pořádáme odbornou konferenci „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“. Loni se uskutečnil jubilejní 10. ročník, kterého se zúčastnilo rekordních 113 zájemců.
Další významné aktivity
Z dalších mnoha aktivit, které se během roku udály, zmiňme spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě. Zoologická zahrada Ostrava věnovala muzeu kůži slona Calvina, který musel být v říjnu 2015 utracen. V prosinci loňského roku byl pak v Historické výstavní budově muzea slavnostně odhalen jeho dermoplastický preparát – jediný preparát slona indického v České republice.
Když se ohlédneme zpět a promítneme si všechny události roku 2016, které se sem ani zdaleka nevejdou všechny, můžeme říci, že uplynulý rok byl pro naši zoologickou zahradu rokem velmi úspěšným. Velkou měrou k tomu přispěli i naši návštěvníci. Děkujeme všem za přízeň a podporu a v novém roce přejeme všechno nejlepší!
6.1.2017Sloní sbírka pokračuje – doposud se podařilo získat přes 800 tisíc korun!
3.1.2017Damani pralesní se pářili
1.1.2017Inventura v zooshopu
30.12.2016Pozvánka na přednášku v zoo: Co přinesl rok 2016?
27.12.2016Hranice půl milionu byla překonána na Štědrý den