Samec orlosupa bradatého, který se v ostravské zoologické zahradě vylíhl v roce 2014 a ve stejném roce byl vypuštěn do volné přírody v oblasti Grands Causses v jižním Centrálním masivu ve Francii, je největším cestovatelem záchranného repatriačního programu. V roce 2015 opustil místo vypuštění a vydal se napříč Evropou. Po dvou letech se do Grands Causses opět vrátil.

Tento podivný tvor, který byl nesprávně považován za rybu, je v ostravské zoologické zahradě k vidění v Pavilonu evoluce jako model v životní velikosti. Prezentuje zde nejen fenomén evoluce i velice krásný příběh.Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 miliony lety. Její nejbližší příbuzní vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynuléLatimérie je zástupcem rodu, který prošel předlouhým časem, aniž by se jeho vnější morfologie podstatně změnila. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii kriticky ohrožený druh. Video zachycuje, jak model latimérie vznikal. Předlohou byly fotografie pořízené v několika světových muzeí, kde jsou preparáty tohoto unikátního živočicha vystaveny.

Při záchranných chovech ohrožených druhů zvířat je klíčová úzká a nezištná spolupráce mezi zoologickými zahradami, a to nejen v rámci České republiky a Slovenska, ale i v rámci celé Evropy. Smyslem této spolupráce je udržení životaschopné populace druhů v lidské péči, které jsou v důsledku činnosti člověka v přírodě ohroženy vyhubením. To je i důvod dočasného přesunu samce lva indického ze Zoo Ostrava do Zoo Praha. Obě instituce tato vzácná zvířata chovají, zatím se však ani v jedné nepodařilo odchovat mláďata. Chovatelé si od přesunu ostravského samce slibují, že by mohl pomoci lvům indickým jak v Praze, tak i v Ostravě. Samec odjel se souhlasem koordinátora chovu lvů indických v době, kdy je jeho partnerka, doufáme, napářená a potřebuje dostatek klidu na předpokládaný porod a následný odchov mláďat. Zároveň může být v mezidobí ostravský samec spojen s pražskými samicemi. Věříme, že se díky této spolupráci můžeme dočkat prvního mláděte lva indického narozeného v Česku – ať už v Ostravě, nebo v Praze.

Ostravská zoologická zahrada se zapojila do dalšího repatriačního projektu! K mláďatům dravců a sov, které zoo dlouhodobě a zdarma poskytuje pro vypuštění do volné přírody, přibyli i tři mladí ibisi skalní – zástupci jednoho z nejohroženějších ptáků světa – jež posílí divokou populaci v jižním Španělsku. Tři letošní mláďata (jeden samec a dvě samice) vylíhnutá v Ostravě 10. května 2017 se dnes vydala na cestu do jižního Španělska. Ibis skalní (Geronticus eremita) se v minulosti vyskytoval v Evropě (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálii), severní Africe a na Středním východě. V důsledku ztráty přirozeného prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Koncem 20. století se objevily další hrozby – používání insekticidů a elektrické vedení. Ve volné přírodě dnes žije pouhých 500-600 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. V Červeném seznamu (The IUCN Red List of Threatened Species) je tento druh zařazen v kategorii kriticky ohrožený. 95 % světové populace dnes žije v Souss-Massa National Park and Tamri v Maroku, asi stovka ptáků přežívá v polodivoké populaci v Turecku, zbytková populace (jen cca 5 ptáků) v Sýrii je pravděpodobně již vyhubená. Evropské zoologické zahrady chovají celkem asi 1200 jedinců a od roku 1998 je jejich chov řízen Evropským záchovným programem (EEP), jehož snahou je záchrana ibisů skalních a jejich návrat do evropských zemí prostřednictvím vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči do volné přírody. Díky těmto snahám se ibisi opět vyskytují v Alpách a ve Španělsku.

Pavilonu Tanganika v ostravské zoologické zahradě obývají hroši, krokodýli štítnatí a řada druhů ryb. Nově k nim přibyli i zástupci ptáků – hejno leskoptví nádherných, které se v prostoru pavilonu pohybují volně. Skupinu těchto výrazně zbarvených pěvců tvoří jeden samec a pět samic. Ptáci se v prostoru nad expozicemi hrochů a krokodýlů štítnatých pohybují zcela volně. K dispozici mají několik bidel a zavěšených větví k posedu a dále deset kmenových hnízdních budek. A hlavně mohou využívat přirozenou vegetaci včetně vzrostlých stromů, které v pavilonu částečně skleníkového typu doslova bují. Zoo Ostrava chová leskoptve od roku 2002. Před tím byly k vidění na jiných místech, např. ve voliéře v pavilonu primátů. Poslední roky byly chovány v zázemí zoo, kde se i úspěšně množily. Celkem už se zde podařilo odchovat 18 mláďat. Věříme, že nový prostor bude ptákům vyhovovat a začnou se rozmnožovat i přímo v návštěvnické části.