SLONÍ FAQ: Proč jste nevyzkoušeli nápady lidí z řad široké veřejnosti?
30.5.2014
Od Vás, návštěvníků, či těch, kteří sledujete naše webové či facebookové stránky a osud slůněte Vás nesmírně zajímá, jsme dostali spoustu dobře míněných rad. Namátkou vyberme jen pár z nich: uspat samici, zahnat ji někam do kouta pomocí nějaké bytelné ohrady, tam ji znehybnit a samičku přiložit na struky; slonici uspat a ve spánku ji dojit, poté dávat mléko mláděti; nedat slůněti najíst, aby se snažilo samo hledat a namáčet samici struky do náhražky; lákat mládě ke strukům na tyči připevněnou plenou napuštěnou náhražkou atd. Všechny tyto a další rady jsme buď již dříve vyzkoušeli, nebo byly naopak v dané situaci nereálné.
I částečně uspaný slon představuje pro člověka stejné riziko jako slon při plném vědomí (i v utlumeném stavu zvířata reagují na neznámé podněty útočně). Ohrada, za kterou by se mohl člověk schovat tak, aby byl před slonem v bezpečí a zároveň slona někam tlačil, by musela být vyrobena z železobetonu či podobně odolného materiálu. Zároveň by musela být tak těžká, aby ji třítunové silné zvíře nebylo schopno někam odhodit, což by zase znemožňovalo jakoukoliv manipulaci pouze lidskými silami.
Oddojování samice ve stavu, kdy je utlumená sedativy, je sice riskantní, ale přece jenom možné. Ale určitě to není dlouhodobé řešení, i kdyby se samice rozhodla, že laktaci zastavovat aktivně nebude (viz Není možné samici oddojovat? Nemůžete oddojit jinou samici a použít její mléko?). Každé uspání představuje pro organismus obrovskou zátěž. Kojení probíhá několikrát denně, takže bychom slonici museli několikrát denně (i v noci) uspávat a oddojovat ji, což jistě není reálné. A tak jako v přírodě – vždy má samice (rodič) přednost před mládětem. Pokud uhyne rodič, jeho mláďata v přírodě stejně nepřežívají a zároveň s ním umře i šance na další, úspěšnější, odchovy.
Namáčení vemínek náhražkou mateřského mléka jsme dělali hned od začátku, co se slůně náhražky poprvé napilo. Doufali jsme, že by se samo mohlo, takříkajíc po čichu, ke strukům přisát. Zkoušeli jsme jej i navést ke strukům za pomocí lahve, ze které bylo zvyklé pít. Bohužel neúspěšně.
Při pokusech o navedení mláděte ke strukům matky jsme to zkoušeli v době, kdy bylo mládě částečně hladové. I když se říká, že „hlad je nejlepší kuchař“, nechat mládě vyhladovět úplně by pro něj bylo příliš vyčerpávající a pravděpodobně likvidační. Navíc, dle zkušeností zahraničních kolegů, by měl tento postup, tedy nedat mláděti vůbec napít, spíše opačný efekt.
Minule jste si mohli přečíst: SLONÍ FAQ: Proč nepoužijete umělou inseminaci semenem jiného samce?