Kdo je orel skalní
Orel skalní (Aquila chrysaetos) je velký dravec s rozpětím křídel 190 – 220 cm. V přírodě se orli skalní mohou dožít až 38 let, v lidské péči pak dokonce i více než 50 let. Orli skalní po dosažení dospělosti žijí v trvalých párech.
Orel skalní není z celosvětového hlediska ohrožen. V minulých letech byl však značně pronásledován, což se projevilo na snížení stavu a zmenšení areálu rozšíření zejména v Evropě a severní Americe.
České země byly v minulosti domovem dvou druhů velkých orlů, orla mořského a orla skalního. Orel mořský, dokud u nás nebyl člověkem vyhuben, hnízdil naposledy v jižních Čechách (do konce 19. století) a na jižní Moravě (do začátku 20. století). Po úspěšné repatriaci v letech 1979 – 1984 byl jako hnízdní druh do naší přírody navrácen a jeho populace nadále narůstá.
Z mnoha historicky doložených pramenů vyplývá, že orli skalní hnízdili ve všech horských i hustě zalesněných nížinných oblastech českých zemí. V 19. století pravidelně hnízdili ještě v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a Beskydech. V důsledku intenzivního lovu člověkem však orli skalní z českých zemí zcela vymizeli. Česká republika je tak společně s Irskem jedinou evropskou zemí, kde byli tito orli přičiněním člověka jako hnízdní druh úplně vyhubeni.
Význam orla skalního v přírodě
Orli skalní jsou dravci, kteří zastupují vrcholné místo v potravinové pyramidě. Mimo člověka nemají přirozené nepřátele, sami hrají nezastupitelnou roli při formování ekologické rovnováhy v poměrně křehkých podmínkách horských a středně položených oblastí. Jsou schopni lovit kořist od velikosti hraboše až po lišku nebo káni, či holuba.
Příčiny ohrožení orla skalního
- přímé pronásledování je zřejmě nejvýznamnější příčinou ohrožení orla skalního a bohužel i dnes se najdou lidé, kteří neváhají na tohoto dravce vystřelit (podle databáze „Výskyt orlů v ČR“ bylo v minulosti z celkových 271 ptáků žijících na našem území zastřeleno 88 jedinců!)
- sloupy vysokého napětí jsou nebezpečné zejména pro mladé ptáky, kteří za „seznámení“ s nimi často zaplatí životem (řešením je instalace ochranných prvků podél vybraných tras, která postupně probíhá)
- nevhodné hospodaření v krajině jako je výstavba velkých investičních akcí nebo přeměna luk a pastvin na ornou půdu snižuje potravní nabídku orlů
- urbanizace krajiny zejména výstavba lidských sídel přispívá k narušování přirozeného biotopu orlů skalních. Ti dávají přednost člověkem málo osídlené krajině. I když se postupné výstavbě lidských sídel dokáží přizpůsobit vždy existuje větší riziko vyrušování v hnízdní i mimozhnízdní době.
- vykrádání hnízd a ilegální obchod je skutečně závažný problém. Na Slovensku bylo např. od roku 1965 v průměru každoročně vykradeno 6 – 7 hnízd. Vykrádání lze předejít přímým hlídáním nebo s pomocí kamer, to je však velmi časově a finančně náročné.
- znečištění prostředí průmyslem a zemědělstvím může ohrožovat a zpomalovat vývoj jedinců. Dokonce mnoho let po zakázání některých pesticidů jsou škodlivé látky nacházeny jak v samotných ptácích tak nevylíhnutých vejcích.
- nedostatek vhodných biotopů, který je způsoben nevhodnými zásahy do původních hnízdních porostů (které splňují požadavky orlů zejména co do vzrůstu, přístupnosti, blízkosti lovišť apod.)
- rušení ptáků ať je způsobeno nezáměrně (sběratelé lesních plodů, turisté, paragliding), tak záměrně (fotografové, filmaři, zvědavci), může mít vliv na úspěšné hnízdění a vyvedení mláďat.
Projekty návratu orla skalního do přírody
Projekt v Irsku
V Irsku, kde byl orel skalní rovněž vyhuben, už od roku 2001 úspěšně probíhá repatriační projekt s cílem navrátit tento druh zpět do přírody. V roce 2007 byl v Irsku zaznamenán první odchov mláděte ve volné přírodě po téměř 100 letech. Do léta roku 2012 bylo vypuštěno v severozápadním Irsku (NP Glenveagh) okolo 60 mláďat orla skalního pocházejících ze sousedního Skotska. Cílem projektu je vypustit celkem 75 mláďat. Více informací o projektu v Irsku naleznete na webových stránkách www.goldeneagle.ie .
Projekt v ČR
Záchranný projekt „Návrat orla skalního do České republiky“ je realizován Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně – Záchrannou stanicí v Bartošovicích na Moravě společně se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Zoo Ostrava.
Cílem pětiletého projektu bylo vypustit v období let 2006 – 2011 do Moravskoslezských Beskyd 15 až 20 jedinců orla skalního a vytvořit tak stabilní hnízdí populaci, tak jako tomu bylo v Beskydech před 150 lety. Projekt stále pokračuje i v současnosti, za dobu trvání projektu bylo do konce roku 2014 vypuštěno celkem 22 mláďat.
V rámci projektu jsou do Bartošovic převezena mláďata slovenských orlů skalních získaných ze souhlasu vládních institucí i ochrany přírody Slovenské republiky. Ve všech případech půjde o tzv. druhá mláďata, která by byla zabita starším sourozencem díky tzv. kainismu (jev, kdy starší, zpravidla silnější, sourozenec krátce po vylíhnutí usmrtí mladšího, slabšího, sourozence). Orli skalní jsou vázáni na místo svého narození a nově vzniklé páry osidlují oblasti výhradně v blízkosti rodičovského páru. Proto je tedy téměř vyloučeno, že by se populace orla skalního přirozeně rozšířila i na území České republiky přirozenou cestou.
Mláďata orlů skalních se převezou do Záchranné stanice pro handicapované živočichy v Bartošovicích na Moravě a v Zázrivé na Slovensku, kde žijí dospělé samice orla skalního. Ty mláďata přijmou za vlastní a po celou dobu, kdy jsou mláďata ve stanici, se o ně starají. Mláďata jsou tak odchována zcela přirozeně.
Ve stáří cca 2 měsíců, kdy jsou orli již samostatní a dokážou regulovat svoji tělesnou teplotu, jsou přemístěni do vypouštěcí voliéry v okrajové části Beskyd. Právě zde dochází ke vtištění lokality, jakožto místa svého narození. Na této lokalitě jsou po cca 1 měsíci vypuštěni do volné přírody.
Před vypuštěním jsou orlům nainstalovány vysílačky, aby měli pracovníci přehled o pohybu, zdravotním stavu, případně o náhlém zranění, úmrtí vypuštěných orlů apod.
I po vypuštění jsou orli po nějakou dobu ještě přikrmováni člověkem, než se naučí samostatně lovit. Podstatně se tak zvýší jejich šance na přežití ve volné přírodě. Je nutné podotknout, že krmení vždy probíhá tak, aby mláďata nezjistila, že jim potravu nosí člověk.
Úspěchy a nezdary projektu
V roce 2010 byly zaznamenány první pokusy o hnízdění dvou vypuštěných mláďat – samice Filomény (2007) a samce Davida (2006). Hnízdění bylo neúspěšné (orli zatím ještě nebyli pohlavně dospělí). S největší pravděpodobností to však bohužel vypadá, že tento nadějný pár uhynul zřejmě v prosinci 2011 na elektrickém vedení.
V roce 2011 se o hnízdění pokusily již 2 páry a jeden z nich byl úspěšný. Neúspěšné hnízdění proběhlo opět u Davida a Filomény. Úspěšný pár vytvořila samice Cecilka (vypuštěná v roce 2006) a samec divokého jedince orla skalního, kteří si postavili hnízdo v oblasti Súĺovských skal. V květnu 2011 se vylíhlo jedno mládě, kterému se daří zatím dobře. Přestože se hnízdo nacházelo na Slovensku, od místa vypuštění bylo vzdáleno cca 60 km. Ochranáři tak doufají, že populace vytvořená z vypuštěných orlů v ČR se přiblíží a posléze i propojí s hnízdní populací orlů skalních na Slovensku. Bohužel v červenci roku 2014 byla Cecilka nalezena zastřelená brokovou zbraní v okrese Považská Bystrica na Slovensku.
V roce 2013 proběhlo po více jak 100 letech první úspěšné hnízdění orlů skalních na území ČR. Orlí pár (samice Libavá a samec Slávek), jemuž se vylíhlo mládě, není utvořený z vypuštěných mláďat, ale jde o čtyřleté jedince narozené na Slovensku. Tento pár obsadil hnízdo po Davidovi a Filoméně. Mládě, které po necelých 3 měsících vylétlo z hnízda, bylo pojmenováno Anežka.
V roce 2014 proběhlo opět úspěšné hnízdění páru Libavá a Slávek. Mládě byla opět samička a byla pojmenována Bára.
příčina | počet zasažených orlů | počet uhynulých orlů | počet opětovně vypuštěných orlů | počet orlů s trvalými následky zůstávající v lidské péči |
střelba z brokové zbraně | 4 | 2 | 1 | 1 |
otrava karbofuranem | 2 | 2 | 0 | 0 |
střet s dráty a sloupy vysokého napětí | 2 (možná + 2)* | 1 (možná + 2)* | 1 | 0 |
vrozená vada | 1 | 1 | 0 | 0 |
ilegální odchyt | 1 | 0 | 1 | 0 |
neprokázaná příčina úmrtí | 1 | 1 | 0 | 0 |
* pravděpodobně úhyn i Davida a Filomény, avšak nepotvrzen, orli nenalezeni
Rekapitulace vypuštěných orlů a hnízdění
2006 – Anča (postřelena 11/2006 okr. Kroměříž, ale vyléčena a v 05/2007 znovu vypuštěna), Babka, Cecilka (†zástřel 07/2014 – okr. Považská Bystrica SR), David (?†úhyn 12/2011)
2007 – Evžen (jako mládě fraktury, ale nakonec vypuštěn,†úhyn 08/2008 okr. Nový Jičín - příčina úmrtí se neprokázala), Filoména (?†úhyn 12/2011), Gabča (†09/2009 okr.Sedlčany - otrava karbofuranem), Hanka (odchycená chovatelem okr. Frýdek-Místek 09/2007, ale poté opět vypuštěna 03/2008. V 03/2009 nalezena poraněna nárazem do vodičů VN, NN, znovu vypuštěna 08/2009)
2008 – Charlie, Isabela, Jakub, Kika
2009 – Lia, Miko (†úhyn12/2009 okr. Bruntál - srdeční vada), Nina (jako mládě fraktura křídla, po vypuštění zpět do lidské péče)
2010 – Petra, Orava (†08/2010 okr. Hodonín - otrava karbofuranem)
2011 – Sára, Tonička (postřelena brokovou zbraní 03/2014 okr. Nový Jičín, trvalé následky – zůstává v lidské péči), Urban (†02/2012 zastřelen v Polsku), Robin nevypuštěn, do Zoo Ostrava
2012 – Xena, Šimon, Matouš (nekróza jazyku, vypuštěn až 10/2012, †03-04/2013 okr. Topolčany SR - náraz do vodičů VN), Wabi
2013 – žádná mláďata nevypuštěna z důvodu nepříznivého počasí v jarních měsících (neodebráno žádné mládě)
2014 – žádná mláďata nevypuštěna z důvodu nepříznivého počasí v jarních měsících (neodebráno žádné mládě)
* v přírodě žijící orli – zeleně napsaní
CELKEM VYPUŠTĚNÝCH 22 KS (bez Evžena, Niny)
Celý záchranný projekt zaštiťuje Záchranná stanice pro hendikepované živočichy v Bartošovicích na Moravě, ve spolupráci se Štátnou ochranou prírody Slovenské republiky. Další organizace, které participují na projektu, jsou CHKO Beskydy, Zoo Ostrava, Lesy ČR a další přední čeští i zahraniční odborníci. Díky Ministerstvu Životního prostředí ČR probíhá mj. od roku 2008 satelitní monitoring vypuštěných orlů.
Zapojte se i vy a podpořte projekt návratu orla skalního do České republiky!
Co můžete udělat také vy pro záchranu těchto nádherných dravců?
- Navštivte oficiální webové stránky repatriačního projektu www.orelskalni.cz a Záchranné stanice v Bartošovicích www.csopnj.cz a přečtěte si o projektu více!
- Informujte o projektu i své známé a přátele! Správné pochopení projektu co nejširší veřejností přispěje nejen k ochraně samotných orlů skalních, ale i ostatních dravců nebo šelem!
Projekt je spolufinancován z prostředků ERDF.