Klenoty Filipín
Původní expozice Indie zblízka se mění na expozici s filipínskými druhy zvířat. Druhy chované původně v této expozici můžete vidět v jiných částech zoo. Jelínci vepří dělají společnost gibonům bělolícím v expozici Vadtha ni – Chrám gibonů, antilopy jelení a axise indické uvidíte od jara do podzimu při projížďkách safari expresem.
Sambar skvrnitý (Rusa alfredi)
Tento jelen žije pouze v lesích na ostrovech Negros a Panay na Filipínách až do výšky 2000 m n. m. V kohoutku měří okolo 70 cm a je aktivní zejména v noci. Kvůli přeměně lesů na zemědělskou půdu, lov pro maso i trofeje je divoká populace značně fragmentovaná a čítá dle odhadů sotva 700 dospělých jedinců. V Červeném seznamu IUCN je řazen do kategorie ohrožený druh (Endangered). Obvykle se vyskytuje v malých skupinkách do tří jedinců, není ale známo, zda to není způsobeno velkým loveckým tlakem. Od ostatních filipínských druhů jelenů se liší světlými skvrnami na hřbetě a bocích. Samice rodí pravděpodobně jedno mládě po 240 dnech březosti.
Potrava: mladé listy, pupeny, výhonky trávy
Prase visajánské (Sus cebifrons negrinus) je endemitem Západních Visajských ostrovů. V současné době se vyskytuje již jen na ostrovech Negros (3. největší filipínský ostrov) a Panay. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí v důsledku přeměny krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. Všechny tyto faktory společně s faktem, že se tento druh vyskytuje pouze v omezeném areálu, zapříčinily, že dnes patří do kategorie „kriticky ohrožený druh“. To je dle Červeného seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“ (Extinct in the Wild). I v tomto případě tak sehrávají zoologické zahrady klíčovou roli při záchraně tohoto druhu, protože chybí už jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizel z volné přírody úplně.
