SLONÍ FAQ: Proč sloní samička nemá jméno?
20.6.2014
Facebooková stránka České slůně v Ostravě byla založena jako oficiální prezentace Zoo Ostrava věnovaná Rashmi – sloní samičce narozené 12. 4. 2011 v ostravské zoologické zahradě. Stránka byla založena proto, aby se zde zájemci o tato úžasná zvířata mohli dozvědět i něco více, než co pojme (nebo čemu je ochoten věnovat svůj volný čas) běžný navštěvovatel webu zoo hledající základní informace, či řadový návštěvník zoologické zahrady relaxující mezi téměř čtyřmi sty druhy zvířat.
- Pracovníci Zoo Ostrava se nedělí na ošetřovatele, kteří s nasazením života bojují o život malé „sloní princezny“, a na ty druhé – zejména hloupé a nekompetentní vedení, kterému je to třeba natřít, třeba i tím, že „slůně přežije...“. Každá pracovní pozice je v naší zoo součástí složité týmové práce a její kvalitní výkon je zcela zásadní pro zajištění fungování organizace. Práce paní, která zajišťuje čistotu toalet pro návštěvníky, pokladní při vstupu, zahradníka, technika, účetní, učitele, ekonoma, atd... je úplně stejně důležitá proto, aby zoo fungovala jako celek a správně plnila účel daný jí zřizovací listinou a dalšími zákonnými předpisy i národními a mezinárodními závazky a pravidly. A aby se v ní cítili dobře i návštěvníci a rádi se k nám vraceli a aby z jejich vstupného mohla organizace podporovat nejen chov zvířat chovaných v lidské péči, ale i ve volné přírodě.
- Společným systematickým a dlouholetým úsilím celého ostravského týmu se nám ve spolupráci s dalšími odborníky (nejen z ČR, ale z mnoha zemí světa) podařilo dosáhnout toho, že se v Ostravě narodila již 3 slůňata. Dvě z nich jsou zatím stále naživu. Toto se zatím nikde jinde v České republice nepovedlo. Navíc, vzhledem k finančním možnostem našeho zřizovatele a majitele i zahrady samotné (např. vzhledem k tomu, jak nízkou úroveň vstupného se snažíme pro návštěvníky zachovat hlavně proto, aby i pro sociálně slabší vrstvy naší společnosti nebyl přístup do zoo příliš ztížen) i vzhledem k velmi rychlému vývoji znalostí týkajících se problematiky chovu zvířat v lidské péči, máme z dnešního pohledu roku 2014 k dispozici „pouze“ standardní chovné zařízení pro slony. Máme tedy mnohem skromnější podmínky, než je tomu dnes už v mnoha jiných zoologických zahradách, které v mezidobí vybudovaly nová zařízení pro slony. Přesto jsme za tyto naše podmínky velmi rádi.
- V letošním roce se v zoo narodilo třetí ostravské slůně a jeho odchov je tak náročný, složitý a komplikovaný, jako tomu dosud bylo opravdu jen málokde na světě. Od samého počátku způsobil tento vývoj desítkám pracovníků zoo, kteří u těchto zvířat denně pracují, opravdu nespočet bezesných nocí. A jen díky skvělé práci a znalostem řady lidí - jak z naší zoo samotné, tak odborníků a přátel ze světa, je mládě doposud naživu. Podotýkáme, že se jedná o slůně, zvířecí mládě, nejedná se o žádné sloní dítě (či o jiná zavádějící antropomorfizující pojmenování). Abychom tohoto stavu vůbec dosáhli, bylo třeba kromě nezměrného lidského úsilí i zdrojů finančních. Zoologická zahrada Ostrava je nezisková příspěvková organizace města a tak jen vyčlenit (prozatím) více než půl milionu Kč, který odchov slůněte doposud stál, znamenalo škrtat v rozpočtu organizace v mnoha jiných důležitých položkách. Peníze budou chybět někde jinde, ale všemu, co se týkalo třetího ostravského slůněte, byla dána od samotného počátku takřka absolutní priorita.
- Od narození slůněte podstupují pracovníci ostravské zoo (ve spolupráci s odbornou komunitou z mnoha zemí světa) velmi složitý a okolnostmi vynucený experiment s velmi nejistým výsledkem. Jde o zcela neprobádané vody v chovu slona indického. Ano, opírat se můžeme o letité zkušenosti v chovu zvířat včetně slonů indických, můžeme se opírat o zkušené a zručné ošetřovatele, o vzdělané, protřelé a praktické zoology a další odborné kapacity v oboru. Toto vše se děje za neustálého dohledu laické veřejnosti, protože slůně vyvolává (podobně jako několik málo dalších zástupců charismatické savčí fauny) emoce. Naštěstí se podobný „zájem veřejnosti“ netýká 99 % dalších druhů zvířat chovaných v zoologických zahradách (víte například, že v Zoo Ostrava chováme téměř 400 druhů zvířat a téměř 4000 jedinců? A že počet zvířat v naší/Vaší zoo neustále roste?) Pokud bychom se řídili všemi radami a pocity každého návštěvníka a fanouška a probíhalo-li by všechno tzv. „v přímém přenosu“, pak bychom v zoo neodchovali (a do přírody nenavrátili) snad žádné zvíře. Je třeba dělat hlavně reálné věci. V zahradě je opravdu spousta každodenní práce a není a nebude v silách ani v časových možnostech ani prioritách ostravské zoo reagovat na každý dotaz či spekulaci vznikající v tomto světě virtuální reality. Mimochodem, výsledkem naší práce je 606 mláďat odchovaných v Zoo Ostrava jen v roce 2013!
- Slůně se zatím drží, přibírá na váze, roste a je vitální? Proč ho tedy nepojmenujeme?
a) Slůně se podle všech dosud známých a dostupných statistik bude držet, růst, hrát si, přibírat a bude vitální do cca ¾ - 1 ½ roku věku, kdy mu selže metabolismus a/nebo imunitní systém a/nebo začne docházet k opakovanému lámání kostí.
b) Pokud slůně přežije ono kritické období a dožije se období přechodu na pevnou stravu (období cca mezi 2-4 lety, největší vnímavost a riziko ale hrozí až do 7 let věku!), přichází na řadu další nebezpečí, které zatím všechna mláďata slona indického nekrmená mateřským mlékem spolehlivě zabilo, a to je herpes virus. Ze všech složitě dostupných, pracně získaných a mnohdy ještě složitěji ověřovaných konkrétních případů z celého světa bohužel vyplývá, že nevíme o jediném spolehlivě doloženém případu mláděte slona indického, které nikdy nepilo mateřské mléko, bylo od počátku krmeno výhradně náhražkou a dožilo se dospělosti a úspěšně se zapojilo do reprodukce.
c) SAMOZŘEJMĚ BYCHOM SI VŠICHNI PŘÁLI, ABY NIC Z TOHO NENASTALO. PRACUJEME S ŽIVÝMI TVORY A TAM NIC NEPLATÍ NA 100 %. SLŮŇE NAKONEC VŠE PŘEŽIJE, DOŽIJE SE POHLAVNÍ DOSPĚLOSTI, ZABŘEZNE, PŘEDÁ DÁL SVÉ GENY A TÍM NAPLNÍ NEJEN ZE SLONÍHO POHLEDU TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POSLÁNÍ. AČKOLI JSME PRO PŘEŽITÍ SLŮNĚTE UDĚLALI VŠE, CO BYLO V NAŠICH SILÁCH, VÝSLEDEK NAŠEHO SNAŽENÍ OVĚŘÍ AŽ ČAS. BYLI BYCHOM ALE PRVNÍ NA SVĚTĚ, KTERÝM SE TAKOVÝ ODCHOV PODAŘIL.
Tolik několik málo faktů úvodem, a teď dále:
1. Vzhledem k výše uvedeným velmi krutým faktům jsme hledali alespoň nějaký vyšší mravní cíl, který by to, že jsme se do velmi nejistého pokusu o odchov nakonec přes všechny prognózy, vynaložené značné finanční prostředky a nezměrné lidské úsilí dali, tzv. ospravedlnil. Cíl, který by něčemu smysluplnému napomohl do budoucna - ne jednotlivci, ale celku, slonům jako druhu, slonům v lidské péči i v přírodě.
2. Podařilo se nám vyhlásit sbírku na pomoc výzkumu nemocí slůňat a slonů, sbírku, která je první a zároveň jedinečná a unikátní. Bylo k tomu potřeba velmi úzké a náročné spolupráce s ostravským magistrátem, s Radou města, se Zastupitelstvem města, s Krajským Úřadem Moravskoslezského kraje i s Ministerstvem zahraničních věcí.
3. Slůněti samotnému je úplně jedno, jestli se jmenuje Xena, Pepička či Hope či OSTRAVA.
4. Nechceme nadměrně upoutávat pozornost veřejnosti na jedince "Pepičku" či "Xenu", nýbrž na druh, kterému reálně hrozí smrtící onemocnění (nejen v lidské péči, ale bohužel i v přírodě). A riziko, že se toho masmédia a následně i (třeba významná) část veřejnosti chytnou, je nemalé, a mohlo by se snadno stát, že to bude nakonec pojato a pochopeno jako sbírka na pomoc Pepičce či Xeně, kterou se lidé budou pokoušet “zachraňovat“. Jsme hluboce přesvědčeni o tom, že lhát návštěvníkům a zejména dětem by bylo zcela nefér a stejně tak považujeme za vrcholně neetické tvářit se, že nic nevíme o fatálních rizicích a prognózách. Je velmi obtížné toto celé komunikovat s dospělými, natož s dětmi. Zoo Ostrava jako nezisková organizace není založena za účelem „rýžování“ peněz a vedení zoo nemělo nikdy v úmyslu vydělat na slůněti (ani žádném jiném z více než šesti set loni odchovaných mláďat) žádný „balík“.
5. Přes všechny výše uvedené závažné a složité důvody, které nás doposud vedly k tomu, že jsme považovali za mnohem vhodnější slůně oficiálně nepojmenovávat. V plemenné knize zůstává zapsané pod označením OST Nr. 3, přičemž OST znamená OSTRAVA. Říkejme jí tedy Ostrava!