Zoo Ostrava chová na 20 druhů želv – vodní i suchozemské, kromě druhů běžnějších i velmi vzácné. Některé z nich se v zoo i rozmnožují. Dospělé jedince mnohých druhů mohou návštěvníci vidět na různých místech areálu, ale některé jsou chovány pouze v zázemí mimo zraky návštěvníků. V zázemí však vždy probíhá inkubace vajec a následný odchov mláďat. V jednotlivých expozicích by totiž nebylo možné zajistit 100% vhodné podmínky pro vývin želvích vajec (teplota, vlhkost ad.). U želv je známo, že o pohlaví mláďat rozhoduje teplota, při níž probíhá inkubace. Při vyšších teplotách se většinou líhnou samičky, při nižších samečkové. Malé želvy jsou hned po vylíhnutí samostatné a nepotřebují péči rodičů.

Dospělé želvy vroubené (tři samci a dvě samice) obývají expozici v blízkosti Pavilonu indických zvířat. Loni na začátku léta přemístili chovatelé snůšku zahrabanou ve venkovním výběhu do líhně. Doba inkubace u tohoto druhu čítá 60–75 dní. První mládě se vylíhlo 30. srpna, poslední pak 8. října 2021, celkem 14 želviček. Mláďata v současné době měří okolo 10 cm (dospělí jedinci dorůstají do velikosti až 35 cm) a mají velký apetit…

Momentálně jsou v zázemí mláďata dvou druhů suchozemských želv – želvy vroubené (Testudo marginata) a želvy ostruhaté (Centrochelys sulcata).

Na začátku dubna se uskutečnil transport pěti samic vodušek abok (Kobus megaceros) ze Zoo Ostrava do Zoo Cotia v Brazílii. Spolu s nimi byli převezeni i dva samci ze Safari Parku ve Dvoře Králové. Tím byla založena první jihoamerická populace tohoto vzácného druhu. Tento počin může pomoci zvýšit šanci na udržení stabilní a životaschopné populace vodušek v lidské péči a také zachování ohroženého druhu na Zemi.

Video znázorňuje vodušky, jak po příjezdu do svého nového domova vystoupily z transportní bedny do vnitřních ubikací.

V dubnu můžeme v areálu Zoo Ostrava nejčastěji zaznamenat přítomnost našeho největšího šplhavce – datla černého (Dryocopus martius). Jeho přítomnost se projevuje hlučným chováním spočívajícím jak v hlasových projevech, tak zejména v „bubnování“. K tomuto účelu si datli vyhledávají zejména suché větve, které rezonují výrazně hlasitěji než větve živé. Bubnování datla černého je daleko razantnější a s mnohem větší kadencí než u strakapouda. Datlů černých máme v zoo sice jen jeden pár, ale jeho hlasové projevy můžeme slyšet po celém areálu – tímto způsobem si datli vyznačují svá hnízdní teritoria a žádnému jinému páru se nedovolí přiblížit. Díky ponechané zásobě mrtvého dřeva mají datli v zoo ideální životní podmínky.

Po čtyřech měsících intenzivní práce s vyšetřováním a shromažďováním důkazů o ilegálním obchodě s ohroženými druhy zvířat se mezinárodnímu týmu v čele s dvěma českými ochranáři ze Zoo Liberec a Zoo Ostrava podařilo dostat za mříže vlivného indonéského pašeráka chráněných druhů zvířat. Během zátahu byl v jeho domě zabaven kriticky ohrožený luskoun ostrovní, tři koťata chráněné kočky bengálské a želva mohutná. Pašerák ale pravidelně obchodoval například i s orangutany, gibony nebo outloni.

V žádné zoologické zahradě na světě neuvidíte tolik hulmanů posvátných jako v Zoo Ostrava! Aktuálně čítá skupina 37 jedinců, což je historicky nejvyšší počet. Nebude to však na dlouho, během roku Ostravu opustí 16 hulmanů – první šestičlenná skupina odjede už za několik týdnů. I tak ale zůstane ostravská skupina nejpočetnější.