Den kání
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní. Tento středně velký dravec je vůbec nejhojnějším dravcem České republiky i celé Evropy. Dva páry kání každoročně hnízdí i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Káně mají dokonce i svůj Den kání, a to právě dnes. Káni můžeme na rozdíl od jiných vzácnějších druhů dravých ptáků vidět v přírodě poměrně často – i několik jedinců posedává na polích, na stromech kolem cest i jiných vyvýšených místech nebo plachtící vysoko nad našimi hlavami. K plachtění je káně dokonale přizpůsobená. Má dlouhá široká křídla od rozpětí 115–130 cm. Při plachtění dokáže skvěle využívat stoupavé vzdušné proudy, při nichž se udrží ve vzduchu poměrně dlouho bez vynaložení přílišné energie. Její početnost je u nás odhadována na 11–14 tisíc hnízdních párů. Dokáže se přizpůsobit různým podmínkám i krajině výrazně pozměněné člověkem. Její hlavní potravou jsou hlodavci, zejména hraboši. Tím pomáhá redukovat stavy těchto živočichů. Přestože se jedná o poměrně hojného živočicha, i tento musí v přírodě čelit různým nástrahám ze strany člověka. K těm patří otravy otrávenou kořistí. Káně nerozpozná, byl-li hraboš otráven jedem, pozře ho, a tak se jed dostává do těla dravce a pomalu jej zabíjí. Další nebezpečí představují sloupy vysokého napětí, na kterých hynou desetitísíce ptáků, nejen kání. Video zachycuje hnízdění kání v Moravskoslezských Beskydech.
Jarní prolety včel v zoo
Jarní prolety jsou očistné lety včel v předjaří. Včely při nich vyprazdňují své plné výkalové váčky, do kterých se během zimy hromadily odpadní látky. Očistným letům se také říká „prášení“. Nastává při teplotách nad deset stupňů Celsia, většinou za pěkného slunečného dne (často ještě v únoru). Okolí úlu pak může být zbarveno výkaly dožluta. Většinou se následně ještě ochladí, včely jsou ale připraveny přežít zbytek zimy v úlu až do příchodu skutečného jara. Na prolety netrpělivě čekají včelaři, protože z nich poznají, jak která včelstva přezimovala a jaký je jejich zdravotní stav. Plnost výkalového váčku záleží na průběhu zimy. Letošní zima byla na současné poměry dlouhá s relativně vyrovnanými teplotami. Takový průběh zimy je pro včely příznivý, při výrazných teplotních výkyvech by se mohlo stát, že včely vyletí dříve a nezvládnou přečkat zbytek zimy. Poslední prolety před zimou jsme u našich včel zaznamenali loni v říjnu. Dobrý zdravotní stav nám signalizuje hromadné rychlé vylétávání včel ve velkých skupinách a jejich vracení zpět do úlu.
V zoo se rozmnožily létající ryby sekernatky dlouhoploutvé – pravděpodobně se jedná o světový unikát
Uplynulý rok přinesl akvaristům v naší zoo celou řadu výjimečných odchovů. V mnoha případech šlo o ohrožené a vzácně chované druhy, paradoxně největší radost ale chovatelům udělala poměrně běžná akvarijní rybička – sekernatka dlouhoploutvá. Tato jihoamerická rybka se chová v akváriích po celém světě, vesměs se však jedná o zvířata odchycená v přírodě. Odchov se pravděpodobně doposud nikomu nezdařil. O to větší radost z něj v zoo mají. Sekernatky dvouploutvé (Thoracocharax stellatus) obývají v Zoo Ostrava akvárium v pavilonu Malá Amazonie. Jedná se o menší ryby s nápadně vyklenutým hrudníkem a mohutnými prsními ploutvemi, pomocí nichž při úleku dokážou vyskočit ven z vody a „uletět“ například před predátorem. Rovný hřbet a ústa směřující nahoru napovídají, že se sekernatky zdržují těsně pod hladinou, kde sbírají hmyz spadený do vody. I v akváriu je proto důležité jim nabízet podobnou potravu. Osm vybraných jedinců jsme několik měsíců připravovali v chovatelském zázemí a podařilo se nám vyladit potravu, vodu i zařízení nádrže tak, že jsme se dočkali opakovaných výtěrů a odchovali jsme více než dvě stovky mláďat. Celý průběh odchovu včetně bizarní tvarové transformace rostoucího potěru jsme zdokumentovali a následně publikovali v celosvětově nejprestižnějším akvaristickém časopise. Ačkoliv je sekernatka dlouhoploutvá všeobecně známá ryba, její odchov je skutečně unikátní.
Přednáška v zoo: Luskouni - nejpašovanější savci světa
Dnešní přednáška v rámci cyklu Zajímavosti ze světa zoologie Vám představí méně známou, ale velmi zajímavou skupinu zvířat – luskouny. Tito savci, jež mají pokryté tělo šupinami, patří bohužel k nejohroženějším skupinám živočichů na světě. Jejich šupiny jsou totiž předmětem nelegálního obchodování. V návaznosti na Světový den luskounů, který letos připadl na 20. února, a při příležitosti dnešního Světového dne divoké přírody Vám tyto živočichy a jejich kritickou situaci ve volné přírodě představí dnešní online přednáška Kateřiny Holubové. Dozvíte se mimo jiné i o novém záchranném programu podporovaném Zoologickou zahradou a botanickým parkem Ostrava na ochranu luskouna ostrovního (Manis javanica) v Indonésii, nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). .
Prasata v Zoo Ostrava
O prasatech panují některé nelichotivé mýty, zejména stran čistoty, přitom se ale jedná o čistotná a také velmi inteligentní zvířata. Někdo dokonce chová vybraná domácí plemena jako domácí mazlíčky. Od roku 1972 se také slaví Národní den prasat, který připadá na 1. března. V Zoo Ostrava chovány byby v průběhu času chovány tři druhy prasat a tři domácí plemena: prase divoké – chov od 1974 do 2005, štětkoun kamerunský – chov od 2012 do 2020, prase visajánské – chov od 2012 dosud, prase domácí vietnamské – chov od 1994 do 2011, prase domácí mangalica – chov od 2010 dosud a prase domácí přeštické – chov od 2010 dosud. Ta součásně chovaná zachycuje video.