První pár lemurů šedohlavých
Ostravská zoo chová celkem devět druhů lemurů. Všechny patří ve své domovině, tj. na Madagaskaru, k ohroženým. Vzácní nejsou jen v přírodě, ale také v lidské péči. Jejich chovu se věnují pouze tři evropské zoologické zahrady, mezi nimi i naše zoo, kde byl nedávno sestaven nový chovný pár. S chovem lemurů šedohlavých (Eulemur cinereiceps) jsme začali na konci roku 2018, kdy byli v rámci mezinárodní spolupráce dovezeni dva samci z anglické Zoo Linton. V polovině října letošního roku byl ze stejné zoo přivezen pár těchto vzácných lemurů (tříletá samice a stejně starý samec). Abychom novému páru dopřáli klid na aklimatizaci a případné rozmnožování, bude prozatím chován v zázemí Pavilonu evoluce. Lemur šedohlavý je chován pouze ve třech zoologických zahradách v Evropě. Kromě Ostravy je to již zmíněná Zoo Linton a pak francouzská Zoo Mulhouse. Pravidelně se však rozmnožují pouze v Zoo Linton. Celková populace chovaná v lidské péči čítá sotva 20 jedinců, mezi nimiž navíc převládají samci. Nový pár v Zoo Ostrava je tak velikou nadějí pro posílení velmi skromné evropské, potažmo světové populace a zachování tohoto lemura pro příští generace.
Přednáška v zoo: Akvaponie aneb Jak ryby hnojí zeleninu
Poslechněte si přednášku z cyklu Zajímavosti ze světa zoologie, kterou jsme pro Vás zachytili na video. Pan Raclavský Vám předství akvaponický skleník a popíše, jaké procesy v něm probíhají, které ryby v něm chová a jakou zeleninu sklízí. Akce je součástí Týdne vědy a techniky AV ČR 2020. Její realizaci podpořily Ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj.
Obyvatelé budek v zoo
V areálu zooje rozmístěno celkem 300 budek nejrůznějších typů. Každý rok je zhruba 250 z nich obsazeno. Budky nahrazují ptákům i dalším živočichům stromové dutiny, v nichž nalézají tito tvorové úkryt, někteří zde i přezimují a řada druhů ptáků v nich hnízdí. Ale pouze malá část z nich si umí dutinu sama vytesat. To zvládnou pouze datlovití. Většina ptáků je odkázána na dutiny již existující – buďto vyhnilé, nebo vytesané jejich původními obyvateli. Bohužel ale staré stromy, v nichž se nacházejí přirozené hnízdní dutiny, z krajiny mizí, a tak ubývá i možností hnízdění pro dutinové ptáky. Nedostatek doupných stromů může být částečně kompenzován vyvěšováním umělých hnízdních dutin – ptačích budek. Po vyhnízdění ptáků se budky stávají domovem pro nesčetné druhy bezobratlých živočichů, ať už se jedná o pavouky, vosy, noční motýly, škvory, ploštice, střevlíky, čmeláky, stínky a mnoho dalších. I těmto druhům popřejeme, aby v budkách vychovali následné generace. Případné a nutné podzimní čištění už na ně nemá žádný negativní vliv.
Nový partner pro samičku korunáče Sclaterova
Mláďata u koček cejlonských
Chovný pár koček cejlonských (Prionailurus rubiginosus phillipsi), který obývá Pavilon indických zvířat, se po delší pauze opět rozmnožil. Samice nyní odchovává dvě mláďata, která se narodila 17. září 2020. Zatím poslední rozmnožení jedné z nejmenších kočkovitých šelem světa jsme zaznamenali v roce 2018, kdy samice úspěšně odchovala dva potomky – samce. Letošní mláďata se ale podařila až na třetí pokus. Problémy při porodu nebo následném odchovu mláďat se u kočkovitých šelem čas od času nevyhýbají ani zkušeným matkám. Samice porodila jedno mládě už v lednu, to ale krátce po porodu uhynulo. Obdobná situace se opakovala později v dubnu. Máme proto velkou radost, že zářijová mláďata zatím prospívají.