V ostravském safari je k vidění největší evropské stádo onagerů a jediné v ČR. Ve volné přírodě žije posledních asi 800 jedinců tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může přispět k tomu, aby tito kopytníci nakonec nevymizeli z planety úplně a zůstali na Zemi i pro příští generace.  Chovné stádo onagerů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava čítá aktuálně jedenáct členů. Tvoří je devět samic a dvě letošní mláďata (jeden sameček a jedna samička). Podle evropské plemenné knihy, kterou vydává hamburská zoo, se stále jedná o největší stádo chované v rámci evropských zoologických zahrad. V nejbližší době by se měla skupina rozrůst o dalšího člena – nového chovného samce, který bude na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu z francouzské Zoo Sigean. O starého samce zoo přišla na konci loňského roku. Od roku 2014, kdy zoo s chovem onagerů začala, se zde narodilo 14 mláďat. Onageři v Zoo Ostrava obývají jeden ze tří rozsáhlých výběhů safari – Persii. Výběh s nimi sdílí i další dva vzácné druhy kopytníků – daněk mezopotámský a gazela perská, zvaná též džejran. Zvířata v tomto výběhu můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti při projížďce safari expresem, který jezdí každý den v době od 10 do 16:40 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf, v blízkosti expozice Tsavo a Mokřady.

Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava nabízí velmi vhodné podmínky nejen pro život chovaných exotických druhů zvířat, ale je útočištěm i celé řady volně žijících živočichů, jako jsou například vážky. Nedávný terénní průzkum potvrdil výskyt 27 druhů, což je více než 1/3 všech druhů vyskytujících se na území ČR. Některé patří ke kriticky ohroženým. Tito starobylí hmyzí predátoři jsou nesmírně nároční na kvalitu vody. V areálu ostravské zoo se pro vážky nachází celá škála vyhovujících vodních biotopů. Je to soustava lesních pramenišť a průtočných rybníků, dále mokřady a tůně, které zde byly cíleně vytvořeny (jako prostředí pro vodní živočichy i kvůli zadržení vody v krajině). Jedná se o prosluněné průtokové tůně v návštěvnické části i zastíněné lesní tůně. Tyto nápadné hmyzí zástupce lákají i retenční nádrže na vodu. Díky všem těmto vodním plochám vzniká v jejich okolí mikroklima, jenž zamezuje teplotním extrémům a udržuje v zoo původní zástupce naší fauny. V letech 2019-2020 probíhal v zoo terénní průzkum, který prováděl student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jiří Valušák. Výsledkem jeho výzkumu je zjištění, že v Zoo Ostrava se vyskytuje 27 druhů vážek z celkového počtu 72 druhů žijících v ČR. Jsou mezi nimi šídlatky, motýlice, šídla, šidélka, lesklice, vážky nebo klínatky. Mezi nejvzácnější druhy v areálu zoo patří vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens), klínatka vidlatá (Onychogomphus forcipatus) a zejména vážka plavá (Libellula fulva). Vážka plavá se vyskytuje vzácně, ačkoli žije v širším spektru biotopů. Upředņostňuje pomaleji tekoucí vody v blízkosti lesa. Lokality jejího výskytu jsou velmi rozptýlené a populace málo početné. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o druhou lokalitu výskytu této vzácné vážky.

Rodina mangust trpasličích v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se rozrostla o nové členy. V polovině července se v expozici Tsavo narodila čtyři mláďata. První týdny trávila v bezpečí doupěte, nyní už ale začínají objevovat i okolní svět. Mláďata se narodila 16. července. Jedná se o první mláďata narozená v Zoo Ostrava u nově sestavené skupiny. Jejich pohlaví zatím neznáme. U mangust trpasličích se rozmnožuje vždy pouze dominantní pár. Samice je březí 49-56 dní. Po porodu zůstávají mláďata první čtyři týdny ukrytá v norách. Do péče o nejmladší členy skupiny se zapojují i podřízení jedinci – pomáhají s výchovou mláďat, hlídají je, přenášejí a samice je mohou i kojit. Celou skupinu, která aktuálně čítá devět členů, mají možnost návštěvníci vidět v expozici Tsavo (společně s dikobrazy jihoafrickými) pod výběhy afrických zvířat v blízkosti zastávky safari expresu.

Kondoři andští patří mezi jedny z největších létajících ptáků světa s rozpětím křídel až 3 metry. V zoo jsou momentálně k vidění dva mladí jedinci tohoto poměrně vzácně chovaného a ještě vzácněji odchovávaného druhu. Nejen v parném létě si i tito mohutní ptáci užívají koupel. Ta slouží samozřejmě k ovlažení, ale podobně jako u řady jiných opeřenců i k pravidelné péči o tělní pokryv. Mladý pár kondorů andských byl v Zoo Ostrava sestaven zhruba před rokem. Samici (*2016) jsme na podzim roku 2017 přivezli ze Zoo Krakov a samce (*2018) z daleké Zoo Granby v Kanadě. Nově sestavený pár by měl být nadějí pro tento druh, který je v Červeném seznamu (The IUCN Red List of threatened species) zařazeni do kategorie „Blízko ohrožení“ (Near Threatened). Ve volné přírodě jihoamerických And žije necelých sedm tisíc dospělých jedinců. V lidské péči ale nejsou kondoři andští chováni příliš často a jen velmi vzácně se v chovech rozmnožují. Zda spolu ostravští kondoři vytvoří harmonizující pár, není zatím jisté. Chovatelé si na to budou muset ještě několik let počkat, než oba ptáci dospějí.

Nejen milovníci přírody si v posledních letech mohli všimnout změny v obhospodařování zelených ploch ve městě. Dříve až desetkrát ročně sekané plochy se sekají pouze dvakrát až třikrát a navíc se vybudovala spousta záhonů kolem chodníků a cest s celoročně kvetoucími druhy bylin. Na to ihned zareagovali nesčetní zástupci hmyzu včetně cenných opylovačů a najednou zde můžeme pozorovat i druhy brouků a motýlů, které jsme zde nikdy předtím neviděli. Útočištěm pro mnoho druhů hmyzu je i přírodní areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.