Pavilon evoluce aktuálně obývá téměř 300 zvířat v 34 druzích. Jedná se o zástupce napříč různými živočišnými skupinami – od bezobratlých přes ryby, obojživelníky a plazy až po ptáky a savce. Společné mají to, že jsou z pohledu evoluce něčím zajímaví, jedineční. Pavilon evoluce je moderní chovatelsko-expoziční zařízení, které bylo v ostravské zoo otevřeno v roce 2015. V té době zde bylo k vidění zhruba 200 zvířat v cca 25 druzích. Po téměř čtyřech letech od otevření narostl počet zvířat o stovku a počet druhů o cca deset. A ani toto ještě nejsou konečná čísla… Pavilon obývají druhy vyskytující se v deštných lesích západní Afriky. Jsou mezi nimi savci (3 druhy), ptáci (7 druhů), plazi (6 druhů), obojživelníci (1 druh), nozdratí (1 druh), ryby (10 druhů), ale také zástupci bezobratlých živočichů (6 druhů). Atmosféru deštného lesa podtrhuje i bohatá výsadba rostlin, zurčící vodopád a jezírko o objemu 30 000 l. Zvířata lze pozorovat z různých míst, horní podlaží například umožňuje pohled na primáty jakoby ze stromového patra, kde se převážnou část dne tato zvířata zdržují.

Tato drobná ještěrka, která je díky své velmi nízké hmotnosti schopna „létat“, obývá v ostravské zoo Pavilon evoluce, kde je k vidění několik jedinců. Na první pohled se nezdá, že by holaspis byl jakkoliv přizpůsoben k létání či plachtění – nemá křídla, žádné kožní záhyby, ani blány mezi prsty, zkrátka nic užitečného k létání. Přesto údajně dokáže překonat vzdálenost až 30 m! Holaspisi jsou znatelně dorzoventrálně zploštělí od hlavy až po ocas. Při plachtění však tělo už více nezplošťují. Tento malý druh ještěrky je tak lehký, že při skoku klesá na zem jako pírko, brzdí tak pád a kontroluje dopad. Váží pouhé 2 g, což je méně, než by se dalo čekat vzhledem k jeho velikosti! Kosti holaspisů jsou vyplněné vzduchovými prostory. Překvapující schopnost pasivního letu této ještěrky tak může pomoci vysvětlit, jak v raných stadiích vývoje mohl vznikat u jiných zvířat skutečný let.

Malá Amazonie je nejmenším pavilonem v ostravské zoologické zahradě, přitom v něm však žije nejvíce zvířat. Nabízí tak malý náhled do pestrosti amazonského pralesa. Je zde velké akvárium plné neonek, dále expozice s kriticky ohroženými drápkatými opičkami tamaríny pinčími, sladkovodní rejnoci trnuchy skvrnité, velcí pavouci sklípkani nebo šípové žáby pralesničky. Pavilon Malá Amazonie v ostravské zoo najdou návštěvníci v centru areálu v blízkosti pavilonu Tanganika a pavilonu primátů.

Anketu Dřevěná stavba roku každoročně vyhlašuje Nadace dřevo pro život. Ostravská zoologická zahrada se do ní zapojila s několika dřevěnými expozicemi a herními koutky. Tentokrát přihlásila Včelí stezku, která návštěvníkům představuje život nejznámějšího zástupce společenského hmyzu. O získání ocenění můžete rozhodnout i Vy! Podpořte nás a zapojte se do hlasování o nejlepší/nejzajímavější dřevěnou stavbu. Hlasovat je možné ode dneška až do 13. března. Vše potřebné najdete na https://www.drevoprozivot.cz/drevena-stavba-roku/drevena-hriste-mala-2019/vceli-stezka-v-zoo-ostrava. Náš projekt má číslo 6. Pokud se zapojíte a budete hlasovat ve všech kategoriích, můžete navíc vyhrát pobyt v nádherném srubu. Děkujeme za Vaši podporu!

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se narodilo už deset živých mláďat damana stromového. Doposud ale všechna v chovatelském zázemí mimo zraky návštěvníků. Koncem ledna přišlo na svět mládě nově sestaveného páru i v expoziční části zoo – v Noční Tanganice. Momentálně je naše zoo jediná zoo na světě, která damany stromové chová a také rozmnožuje. S chovem tohoto drobného příbuzného slonů jsme začali v roce 2009. Zpočátku byli damani stromoví chováni pouze v chovatelském zázemí, kde se několikrát úspěšně rozmnožili. Celkem zde přišlo na svět jedenáct mláďat, k tomu se jedno narodilo mrtvé. V roce 2016, kdy byla v zoo otevřena expozice s převráceným světelným režimem Noční Tanganika, mohli poprvé tohoto tajemného nočního afrického savce pozorovat i návštěvníci. A nyní mají lidé konečně možnost poprvé pozorovat i mládě! Mládě se narodilo 29. ledna mladé samici, která si jako prvorodička vede velmi dobře a o své mládě příkladně pečuje. Chovatelé zvířata nechávají v klidu, damaní rodinu nijak neruší, provádějí zde jen nejnutnější úkony, jako je podávání potravy, rychlý úklid. Proto zatím neznáme ani pohlaví mláděte.