Expozice Noční Tanganika byla nějakou dobu uzavřena návštěvníkům. Důvodem bylo narození mláděte komby Garnettovy. Chtěli jsme samici po porodu poskytnout klid při odchovu mláděte. Tento druh se v lidské péči množí jen velmi vzácně, proto je ostravský odchov velmi důležitý pro celosvětovou populaci této africké poloopice. Komba Garnettova zatím nepatří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým druhům, situace se však může kdykoli změnit a pak se může chov v lidské péči stát stěžejním pro zachování tohoto druhu na Zemi. Mládě komby Garnettovy se v ostravské zoo narodilo 12. října. První týdny života trávilo v jedné z budek. Vzhledem k tomu ale, že expozice Noční Tanganika prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, mají chovatelé možnost prostřednictvím kamerového systému nepřetržitě pozorovat, co se v boudách děje, aniž by byla zvířata nějak rušena (viz video).  S ohledem na ojedinělost odchovu této poloopice byla uzavřena celá expozice na nějakou dobu i návštěvníkům. Díky těmto opatřením se zatím vše vyvíjí dobře, matka o svého potomka příkladně pečuje a mládě prospívá. V tomto období je Noční Tanganika opět otevřená a trpěliví návštěvníci mají možnost mládě zahlédnout, jak je samice přenáší v tlamě, a to i přesto, že mládě už je poměrně velké. Způsob přenášení je docela zajímavý – samice mládě drží za bříško, takže mládě je přetočené k matce břichem, ne jako u koček, které svá mláďata přenášejí za kůži na krku.

Celkem 1200 lidí běželo na konci srpna v ostravské zoologické zahradě pro lemury Sclaterovy. Díky nim zoo pošle na jejich záchranu 190 tis. Kč! Zoo Ostrava jej opět uspořádala ve spolupráci s osvědčeným partnerem – atletickým klubem SSK Vítkovice 30. srpna 2018. A i třetí ročník běhu byl mimořádně úspěšný! Akce se zúčastnilo na 1200 běžců a zoo na některých místech běžeckých tras doslova praskala ve švech! Největší zájem ze strany běžců byl o trať v délce 5 km. Další možností byla trasa 2,5 km a rodinný běh na 480 m, kterého se účastnili zejména menší děti, ale i rodiče či prarodiče s kočárky. Atmosféru běhu zachycuje video.

Na betonové stěně naproti vchodu do pavilonu slonů vznikla malba obřích vyhynulých savců v životní velikosti. Pro srovnání, o jak obrovská zvířata se jednalo, je mezi nimi ztvárněn i slon indický, který je zde nejmenším tvorem. Součástí malby je vůbec největší suchozemský savec, který možná překvapivě nepatří mezi chobotnatce, ale byl příbuzný dnešním nosorožcům. Byl to tvor s názvem Paraceratherium (dříve nazývaný Indricotherium). Návštěvníci zde uvidí také největší druh mamuta nebo nejznámější druh mamuta – mamuta srstnatého (jehož kosterní model byl návštěvníkům zoo představen letos o prázdninách). Malbu o ploše bezmála 120 m2 vytvořil mladý umělec Nikola Vavrous společně s Tomášem Bírošem.

O tom, že ostravská zoologická zahrada se vedle chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat věnuje intenzivně i aktivitám spojenými s rostlinami, se návštěvníci přesvědčují již celou řádku let. Dnes se botanická stránka činnosti oficiálně dostala i do názvu organizace. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města Ostravy.

V ostravské zoo v expozici Na statku mohou návštěvníci vidět tři mláďata  prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 20. srpna. Selátka pobývají ve venkovním výběhu se svou matkou hlavně za pěkného počasí. Prase domácí mangalica je plemeno chované především na Balkáně a v Maďarsku pro maso. Je nápadné svou hustou pro prase nezvyklou kadeřavou srstí. V kohoutku dosahuje výšky okolo 85 cm, vážit může až 300 kg. Vyznačuje se poměrně velkou odolností proti nepřízni počasí.