Návštěvníci ostravské zoologické zahrady mají od tohoto týdne možnost vidět nový druh – středně velkého pestrého papouška alexandra čínského. Skupina těchto otužilých papoušků z hor obývá upravenou voliéru, ve které byli dříve k vidění výři velcí. Nová expozice se nachází u Voliér ptáků Tibetu a Číny nedaleko vstupu do zoo. Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří k nejpestřeji zbarveným alexandrům. Dospělý samec a samička jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají červenou horní část zobáku, samice černou) i odlišnému opeření. Mladí jedinci nejsou tak pestří. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Číně (provincie Sečuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehličnaté a smíšené lesy, porosty rododendronů i kulturní krajina v nadmořských výškách 1 250 až 4 000 m. V Červeném seznamu ohrožených druhů je tento otužilý pestrý papoušek zařazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened), a to především kvůli kácení starých stromů, které jsou důležité pro jejich hnízdění, a kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty. Chovná skupina v Zoo Ostrava čítá momentálně 12 jedinců, ale měla by se ještě navyšovat až na 20 ptáků. Nová expozice v areálu zoo je situována do míst, kde jsou k vidění i další zástupci fauny i flory Číny a navazuje na Voliéry ptáků Tibetu a Číny, výběh jelenů milu, Čínskou zahradu a bohaté porosty rododendronů.

V Evropě se vyskytují čtyři druhy supů – sup bělohlavý (Gyps fulvus), sup hnědý (Aegypius monachus), sup mrchožravý (Neophron percnopterus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Jejich populace nejsou nijak velké. Čítají okolo několika set až několik tisíc párů. Nejpočetnějším evropským supem je sup bělohlavý, jehož počty jsou odhadovány na 20 000 párů, nejvzácnějším pak orlosup bradatý, jehož počty nepřesahují 1 000 párů. V minulosti byli tito majestátní dravci člověkem intenzivně pronásledováni. Lidé bohužel věřili, že supi dokáží ulovit např. jehňata nebo dokonce malé děti. V důsledku ilegálního zabíjení nebo kladení otrávených návnad tak byli na mnohých místech vyhubeni. Díky přísné ochraně a tzv. repatriačním projektům se daří supy na původní místa postupně navracet. Velký podíl na tom mají i ochránci přírody ze zoologických zahrad, které jsou do záchranných projektů zapojeny a bezplatně poskytují odchované ptáky pro vypuštění do volné přírody. Tak je naplňován jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti. Jedná se o konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Také Zoo Ostrava, která chová všechny čtyři evropské supy, je do těchto projektů zapojena.

Mladý sup hnědý, který se v ostravské zoologické zahradě vylíhnul letos v dubnu a byl zařazen do mezinárodního projektu na obnovu populace tohoto dravce v bulharském pohoří Stara Planina, už létá ve volné přírodě. Je to samička a dostala jméno Ostrava. Do Bulharska byla převezena na konci července, na vypouštěcí místo vysazena 25. července spolu s dalším mládětem ze Zoo Riga (samcem Bojanem) v době, kdy oba ptáci nelétali, aby se postupně seznámili s okolím. Z hnízdní plošiny vylétli poprvé po 22 dnech pobytu 15. srpna. Mláďata jsou bulharskými kolegy stále intenzivně dokrmována, stále bez jakéhokoli dalšího kontaktu s lidmi. Vylétnutí prvních dvou mláďat umožnilo, že třetí mladý sup, který dorazil ze Zoo Riga (samice jménem Riga), mohl být úspěšně podložen na stejnou vypouštěcí plošinu. Zde se ho snažil také kontaktovat divoký sup hnědý. Všichni tři ptáci jsou vybaveni satelitní vysílačkou pro následný monitoring.

V Malé Amazonii, nejmenším pavilonu v ostravské zoologické zahradě, jsou k vidění dvě mláďata kriticky ohrožených tamarínů pinčích. Chovný samec na hřbetě nosí dvojčata narozená 12. srpna. Mláďata, jejichž pohlaví zatím neznáme, se mají čile k světu a návštěvníci je mohou vidět, jak se nosí na zádech svého otce. Samci tamarínů záhy po narození přejímají hlavní péči o potomky, samice mláďata zpravidla jen kojí. Rodina tamarínů čítá aktuálně pět členů. Kromě rodičů a letošních mláďat je ve skupině ještě potomek rodičovského páru narozený v roce 2016. Je to sameček a chovatelé jej pozorovali, jak záhy po porodu na zádech nosil své mladší sourozence. Podobně jako samičky primátů (a nejen jich) se učí péči o potomstvo, trénují i mladí samci tamarínů svou budoucí otcovskou roli. Svou expozici tamaríni sdílejí s akuči zeleným – zástupcem jihoamerických hlodavců.

Dřevěné uhlí je v letním období poměrně často využívaným zbožím. Napadlo Vás, že jeho výroba může způsobovat devastaci původních lesních porostů a také zvířecích obyvatel, kteří v nich žijí? Toto se například děje na Madagaskaru… Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě s unikátní faunou a flórou. Je místem s největším počtem endemických druhů, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi! Z přibližně 117 známých savců žijících na Madagaskaru je 90 % endemických. K nim se řadí i lemuři. Dnes patří téměř většina k ohroženým druhům. Hlavní příčinou ohrožení nejen lemurů, ale i dalších původních živočichů a rostlin na Madagaskaru je ničení jejich přirozeného prostředí, pytláctví a zavlečení nepůvodních druhů. A jak souvisí dřevěné uhlí s ochranou resp. ohrožením lemurů? Jednou z příčin ničení původních lesů na Madagaskaru je výroba dřevěného uhlí, které obyvatelé Madagaskaru využívají jako zdroj tepla a také na vaření. Tak dochází k rozsáhlé devastaci lesních porostů, které jsou domovem celé řady unikátních živočišných a rostlinných druhů, včetně vzácných lemurů. Na tuto problematiku nově upozorňují návštěvníky ostravské zoo pytle s dřevěným uhlím, které jsou umístěny, kde jinde, než v průchozí expozici Ráj lemurů.