Menší akvárium v Pavilonu evoluce obývá vedle hejnka ryb i jeden zástupce obojživelníků – drobnější žába drápatečka Boettgerova (Hymenochirus boettgeri), která vodní prostředí neopouští ani v dospělosti. Je to poměrně malá žába dorůstající do velikosti okolo 4 cm. I v dospělosti žije trvale ve vodě a pravidelně vyplouvá k hladině, aby se nadechla. Mezi prsty na nohou má plovací blány. Vyskytuje se v západní Africe v povodí řeky Kongo. Obývá klidnější a pomalu tekoucí vody zastíněné porostem stromů. Živí se larvami hmyzu a dalšími bezobratlými živočichy. Patří do čeledi pipovití, kteří se vyznačují mimo jiné tím, že nemají hlasivky a jazyk, tudíž nevydávají žádné hlasy. V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, ale v budoucnu se tak může stát zejména v důsledku ubývání jejího přirozeného prostředí, tj. původních deštných lesů, a jejich přeměna na zemědělskou půdu. Velmi často se také chová jako domácí mazlíček.

Mláďata komb ušatých, která se narodila v polovině ledna, rostou jako z vody. V přírodě rodí komby do hnízd ve stromových dutinách, kde jsou bezbranná mláďata ukryta v bezpečí před případnými predátory. V zoo proto mají k dispozici několik budek, které stromové dutiny nahrazují. V nich tráví mláďata první dny svého života, později je samice často přenášejí na jiná místa v expozici. Jak se mláďatům daří, můžete shlédnout na sestřihu záznamu z kamery, která monitoruje jednu z budek.

Chovatelé v ostravské zoologické zahradě s napětím sledují odchov prvního mláděte binturonga, který probíhá v pavilonu indických zvířat. Mláděti této největší cibetkovité je jeden měsíc (narodilo se 18. prosince 2016) a zatím se má čile k světu. Jedná se o první zatím úspěšně odchovávané mládě binturonga v Zoo Ostrava. Tento druh chováme od roku 1981, ale až do roku 2009 se nedařilo sestavit pár, který by se rozmnožil. Mládě prospívá dobře, stále více času už tráví i mimo boudičku, kde ho starostlivá matka během prvního měsíce ukrývala, a začíná prozkoumávat a objevovat okolí.

Skupina třinácti stříkounů lapavých (Toxotes jaculatrix) obývá v pavilonu Papua akvaterárium s názvem Batanta – pobřežní mangrove, které představuje typický biotop, jaký stříkouni v přírodě obývají. Kromě Papuy se vyskytují i v dalších příbřežních oblastech v jihovýchodní Asii a v severní Austrálii. Stříkouni mají zajímavý způsob lovu. Na rozdíl od jiných druhů ryb, které sbírají hmyz z vodní hladiny, dokáží vystříknout ústy proud vody tak, že trefí i hmyz sedící nad hladinou. Kořist dokáží zasáhnout na vzdálenost až 2-3 m. Pokud nezasáhnou kořist první ranou, stříkají opakovaně. Dospělí jedinci zasahují kořist zpravidla napoprvé, mladé rybky se tomu postupně učí.

Během vánočních prázdnin se opět otevřou pěstební skleníky zoo, které nejsou návštěvníkům běžně přístupné. V tomto období v nich dozrávají plody tropických a subtropických druhů rostlin, např. pomeranče, granátová jablka, papáje, opuncie ad. Komentované prohlídky skleníků s průvodcem se uskuteční od 27. do 30. prosince, vždy v 11:00 hod. a ve 13:00 hod. Sraz zájemců je u vstupu do zoo, kde si je vyzvedne průvodce. Prohlídka skleníků je zahrnuta v ceně vstupného do zoo a trvá cca 45-60 min. Zoo je v zimním období otevřena od 9:00 do 16:00 hod. Pavilony a pokladny se zavírají o hodinu dříve.