Voliéra „Nížiny východní Číny“ aktuálně připomíná školku. Její obyvatelé právě zde vyvádějí mláďata: ústřičníci velcí (Haematopus ostralegus) 3 mláďata, morčáci bílí (Mergellus albellus) 4 mláďata, poláci východní (Aythya baeri) 5 mláďat. Nejvzácnějším obyvatelem voliéry je kriticky ohrožený polák východní. Odborníci odhadují, že ve volné přírodě žije už jen asi 150 až 700 ptáků. Mláďata poláků v budoucnu posílí chovy v dalších zoologických zahradách.

V červnu se v jedné s expozic v pavilonu Wanderu zabydlel nový obyvatel lori šedý (Loris lydekkerianus). Tento asijský savec patří mezi poloopice a spolu s outloni se řadí do čeledi outloňovití (Lorisidae). Lori je poněkud štíhlejší než outloň a díky dlouhým tenkým končetinám obratně šplhá po stromech. Zoo získala jednoho desetiletého samce ze Zoo Rotterdam a protože chov v evropských zoo je nepočetný (asi 24 jedinců – 11 samců a 12 samic a jedno mládě v 10 institucích), tedy na vhodnou samici si zatím musíme počkat.

Dne 17.6. došlo k výměně samců slona indického (Elephas maximus) mezi Zoo Ostrava a Zoo Praha. V ranních hodinách oba sloni nastoupili do transportních kontejnerů, které byly naloženy na speciální tahače. V podvečer téhož dne byli v pořádku vyloženi. Výměna sloních samců proběhla na doporučení koordinátora EAZA ex situ programu (EEP) s ohledem na oživení ostravského chovu. Nyní se nový samec slona aklimatizuje a proto je k vidění pouze během pobytu ve výběhu. Pavilon slonů je dočasně uzavřen.

Skupina kriticky ohrožených prasat visajánských (Sus cebifrons negrinus) se v červnu přestěhovala do výběhu na hlavní trase. Skupina sestává z chovného páru a dvou mladých samců narozených v roce 2024. Spolu s výběhem pro sambary skvrnité (Rusa alfredi) tak vznikla nová expozice Klenoty Filipín. Její obyvatelé jsou skutečnými klenoty – patří k ohroženým druhům vyskytujícím se pouze na Filipinách.

.

Lesní porosty Zoo Ostrava obývají 3 druhy strakapoudů - velký, prostřední a malý, kteří ve vzrostlých stromech každoročně tesají nové hnízdní dutiny a pravidelně v naší zoo hnízdí. Zatímco strakapoudů malých (Dryobates minor) u nás hnízdí každoročně pouze 1 pár, strakapoudů prostředních (Dendrocoptes medius) 3–5 párů, tak počet hnízdních párů strakapoudů velkých (Dendrocopos major) se pohybuje mezi 25–30 páry.  Strakapoudi mají v lese velký význam nejen tesáním dutin pro další tvory, ale také regulací většiny lesních “škůdců”. Video, kromě strakapoudů, zachycuje i další druhy ptáků v areálu Zoo Ostrava.