Biodiverzita v zoo: Nebojme se sršňí
Sršeň obecná (Vespa crabro) budí mezi lidmi, byť neoprávněně, poměrně velké obavy. Tito tvorové však mají velký význam pro udržení přírodní rovnováhy. Jejich hlavní součást potravy tvoří hmyz, zejména mouchy. Agresivita sršňů je minimální, zaútočí prakticky pouze při obraně hnízda. Jed v jejich žihadlech je až 15x slabší než jed včelí, takže nebezpečný může být pouze u malých dětí a u osob s alergií na tento druh jedu.
Video ukazuje zcela raritní umístění sršního hnízda. Sršně stavějí hnízda převážně v dutinách stromů, budov anebo uvnitř budek, v tomto případě je většina hnízda vystavěna vně budky pro sýkory. Jako stavební materiál využívají sršně ztrouchnivělé dřevo a sliny. Ještě i v chladných podzimních dnech s teplotami pod 5 °C jsou dospělí jedinci aktivní a loví hmyz nejen ve dne, ale i po většinu noci.
Dýně pro zoo
Sezóna dýní je v plném proudu, a proto tyto plody slouží k výzdobě areálu podzimní zoo, ale zejména jako krmivo pro řadu chovaných zvířat, pro které jsou tyto plody zajímavým zpestřením jídelníčku i velkou pochoutkou. Patří k nim například prasata, medvědi, některé druhy opic, dikobrazi nebo hroši. Video zachycuje dýně ve výběhu Tsavo, kde si na nich pochutnávají dikobrazi jihoafričtí (Hystrix africaeaustralis). Pro mangusty trpasličí (Helogale parvula) slouží vydlabaná dýně spíše jako průlezka a místo k úkrytu. Do jedné ale chovatelé umístili larvy potemníka brazilského – oblíbené pochoutky mangust.
Děkujeme všem zahrádkářům a pěstitelům zeleniny, kterým se urodil nadbytek dýní, že své přebytky věnovali pro zvířata v Zoo Ostrava.
Na safari v Zoo Ostrava jsou mláďata vzácných jelenů barasinga
V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.
Barasinga (Rucervus duvaucelii) je jedním z nejvzácnějších indických jelenů.
Posledních 5000 jedinců žije na podmáčených loukách záplavových savan několika rezervací Indie a Nepálu. Hlavní příčinou jeho ohrožení je přeměna úrodných luk v blízkosti velkých indických řek na zemědělskou krajinu a pytláctví. Jelikož barasinga představuje hlavní potravu tygra, je jeho úbytkem ohrožena i tato šelma. Zoo Ostrava tento druh chová od roku 2014, jako v současnosti jediná zoologická zahrada v ČR. Od roku 2015 zoo vede i Evropský ex situ program pro barasingy.
Pisily v La Pampě pečují o potomky
V průchozí voliéře La Pampa v srpnu pár dlouhonohých pisil amerických (Himantopus himantopus) odchovává mláďata, která se vylíhla v polovině července. Pár svou rodičovskou premiéru, zvládl velmi dobře – inkubace vajec i následná péče o potomky probíhá zcela v jejich režii. Mláďata jsou první týdny pokryta hnědo-šedě kropenatým peřím. Díky tomu jsou mláďata téměř neviditelná a tedy chráněná před případnými predátory. I v La Pampě, pokud se zdržují na písčitém podkladu nebo na štěpce a nehýbou se, jsou snadno přehlédnutelná. Rodiče navíc své potomky střeží a cítí-li ohrožení, jeden rodič se hlasitým křikem snaží vetřelce či predátora odlákat, zatímco druhý zůstává u mláďat. Dospělé pisily svým černobílým zbarvením připomínají miniaturní čápy.
Giboni si nový výběh užívají
Giboni bělolící (Nomascus leucogenys) už několik týdnů obývají nové chovatelsko-expoziční zařízení Vadtha ni. Postupně si zvykají na nové prostředí, které jim nabízí mnohem více prostoru. V prostorném výběhu mají k dispozici vzrostlý strom a další část je vybavena umělými stromy a lany, kde mohou předvádět svou obratnost. Ve větvích se pohybují pomocí dlouhých horních končetin ručkováním neboli brachiací. Gibon bělolící je primát vyznačující se výraznou pohlavní dvojtvárností. Dospělý samec je černý s bílými licousy, dospělá samice je béžová s bílými a černými znaky na hlavě. Mládě je po narození zbarvené jako matka, po půl roce změní barvu na černou. U dospívajících samic se černá změní opět na béžovou. V Zoo Ostrava je matka zbarvená béžově, ale obě mláďata jsou černá. Přestože je mladé samičce už sedm let, stále se nepřebarvila. Pokud je v přítomnosti matky, její barvoměna se pozdrží.