V areálu ostravské zoologické zahrady a botanického parku najdeme většinu tuzemských biotopů. Jedná se o stromové porosty, travnaté plochy a rozlohou nejmenší, ale pro život naprosto nezbytné vodní plochy. Zejména v 35 jezírkách a tůních, v nichž se ryby vyskytují výjimečně, je biodiverzita nejbohatší. V čisté průzračné vodě se daří milimetrovým korýšům – perloočkám, nejméně desítce druhů vodních brouků potápníků, dravým plošticím znakoplavkám, a také 27 druhům našich vážek včetně nejhojnějších šidélek páskovaných. Z našich druhů obojživelníků video zachycuje pulce skokanů hnědých, a také čolky obecné. Ti jsou na jednu stranu draví, na stranu druhou se sami mohou stát kořistí dravých larev vážek a potápníků. Vodní prostředí bohaté na hmyz rádi využívají jako loviště nejrůznější druhy ptáků, jako např. prezentovaný lejsek šedý. Je zbytečné dodávat, že veškeré vodní plochy využívají ptáci a savci k pití a ke koupání.

V ostravském safari žije početné stádo onagerů (Equus hemionus onager), a zároveň jediné stádo tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla v České republice. Ve volné přírodě se vyskytuje posledních asi 800 jedinců. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může být v budoucnu jedinou možností, jak zachránit tyto kopytníky před úplným vymizením z planety. Letos se naše stádo onagerů opět rozrostlo, takže nyní čítá 18 jedinců. Tvoří ho aktuálně dva samci, devět samic a sedm letošních mláďat (tři samečci a čtyři samičky). Tím jsme historicky poprvé dosáhli i na příčku nejpočetnějšího stáda chovaného v lidské péči na světě.

Skupina plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber ruber) v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 58 jedinců. Letos zasedlo na vejce 12 chovných párů. Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě a jeho krmení se střídají oba rodiče. Aktuálně jsou v hejnu k vidění čtyři mláďata. První dvě mláďata se v zoo vylíhla 18. a 19. června, další dvě pak začátkem července (1. a 3.). Čtyři páry ještě svá vejce inkubují. U zbývajících párů nebylo hnízdění úspěšné.
Ostravská zoo chová starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat bezmála 100 mláďat.

V největší průchozí voliéře v Zoo Ostrava přibyli další obyvatelé. Většina druhů se zde úspěšně rozmnožuje, ale návštěvníci se mohou těšit i na zcela nový druh – kolpíka růžového (Platalea ajaja), který je nápadný nejen svým zbarvením, ale také nezvyklým tvarem zobáku. Video zachycuje obyvatele průchozí voliéry La Pampa – mláďata kardinálovců zelených (Gubernatrix cristata) a ibisů šedokřídlých (Theristicus melanopis) a krmení, z něhož je patrné, jak si ptáci opatřují potravu různě tvarovanými zobáky: ibisi hledají tenkým zobákem v substrátu drobné živočichy jako pinzetou, kachny cedí vodu přes zobák s vroubkováním jako přes sítko, kolpíci chytají kořist pomocí zobáku ve tvaru lžíce, kondoři mají silný zobák určený k trhání a porcování kořisti.

Přírodní areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je již dlouhá léta pravidelným hnízdištěm „létajících drahokamů“ našich vod – ledňáčků říčních (Alcedo atthis). Na vybraných místech pro ně bylo vybagrováno několik kolmých stěn v blízkosti vody, které v předchozích letech ledňáčci využívali k hnízdění. Po loňské přestávce, kdy pro tuhou zimu ledňáčci nepřežili, se letos opět objevili. Nový pár ale zahnízdil na jiném místě a úspěšně vyvedl čtyři mláďata.