Sýček obecný (Athene noctua) patřil dříve na území ČR k nejhojnějším druhům sov. Za poslední desítky let však jeho populace velmi poklesla.
Mýtus o sýčkovi obecném
Podle lidové pověry sýček přivolává smrt (od toho také rčení „nesejčkuj“, tzn. nestraš).
Skutečnost o sýčkovi obecném
Sýček obecný patří mezi menší sovy, velikosti asi kosa. Je pro něj typické držení těla – při vyrušení se střídavě natáhne do výšky a vzápětí se přitiskne k podkladu.
V dřívějších dobách, kdy neexistovalo umělé osvětlení, se na okno těžce nemocného člověka postavila zapálená svíčka. To v potemnělé krajině přitahovalo zvědavé sýčky. Nemocný člověk, obávající se smrti, pak slyšel v hlase sýčka (který zní jednotvárně hluboce "huu-hu" nebo "huuuuuuhu", ke konci stoupající úú) výzvu „půjď či „pojď“ a vykládal si to jako hlas ze záhrobí přivolávající jeho smrt.
Sýček obecný loví drobné savce (zejména hraboše polního) a ptáky. Stejně jako sova pálená i sýček hnízdí v dutinách – stromů a budov. Hnízdit začíná nejčastěji v dubnu.
Sýček obecný v ČR
Pokles populace sýčků obecných za poslední desítky let je téměř 90%. Za tímto poklesem stojí kombinace celé řady faktorů.
Příčiny úbytku sovy pálené (i dalších druhů sov):
- Úbytek přirozených hnízdních nabídek (starší zemědělské usedlosti a hospodářské budovy, rekonstrukce a následné uzavírání tradičních hnízdních míst na kostelních věžích), kácení starých stromů
- Používání jedů pro hlodavcům (rodenticidy)
- Úbytek potravní nabídky v důsledku rozsáhlých změn v zemědělské krajině
- Zvýšený predační tlak - synatropizace a několikanásobné zvýšení početnosti kuny skalní
- Tonutí ptáků na farmách ve většinou již nepoužívaných nádržích na melasu či jinou tekutinu
- Uhynutí ve vertikálně stojících rourách (např. větrací šachty, vzduchotechnika), v nepoužívaných nebo pouze sezónně používaných komínech
- Srážky s dopravními prostředky na silnici i železnici
- Omezení kosení travnatých ploch, kdy vysoký porost znemožňuje sýčkům lov
- Tuhé zimy, tento faktor je nejvíce limitující v kumulaci s latencí populace hraboše polního (tedy nedostatkem potravy)
Záchranné chovy sýčka obecného v Zoo Ostrava
Od roku 2003 spolupracuje Zoo Ostrava se Záchrannou stanicí v Bartošovicích a Správou CHKO Poodří na projektu pro posílení populací sýčka obecného ve volné přírodě. Do konce roku 2021 bylo předáno k repatriaci 104, další byla poskytnuta k chovu jiným organizacím nebo byly vytvořeny nepříbuzné chovné páry. Mláďata odchovaná v ostravské zoo jsou předávána odborníkům ze Stanice pro záchranu živočichů v Bartošovicích na Moravě, kteří se vypouštění intenzívně a dlouhodobě věnují. Veškerá manipulace s mláďaty určenými k vypouštění probíhá s minimálním kontaktem člověka, což je nutné, aby si ptáci nevytvořili na člověka vazbu.
Sýček je v Zoo Ostrava chován od roku 1975, zpočátku to byli jen jednotliví, většinou darovaní ptáci bez určení pohlaví. V roce 1999 byly sestaveny dva první chovné páry, první mláďata byla odchována až v roce 2003, všech pět bylo předáno k repatriaci.
Sýčci začínají hnízdit v polovině dubna, mají jen jednu snůšku, jeden pár odchová 2 až 6 mláďat, v současnosti žijí v Zoo Ostrava 4 chovné páry. Rodičovskou péči potřebují mláďata asi jeden měsíc, kolem 40. dne věku nejmladšího mláděte v hnízdě jsou předávány k repatriaci.
V letech 2015 a 2016 probíhal projekt "Monitoring sýčka obecného na Moravě". Jeho úkolem bylo zjistit stav populace sýčka obecného (Athene noctua) v Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém kraji. Realizátorem projektu se stal Český svaz ochránců přírody ZO Nový Jičín, Záchranná stanice a Dům přírody Poodří v Bartošovicích na Moravě. Monitoring spočíval v pořizování zvukových záznamů na vybraných lokalitách a jejich následné počítačové analýze. Souběžně s tím byl prováděn monitoring pomocí hlasových nahrávek teritoriálních hlasů samců sýčků. Součástí projektových aktivit bylo také vytipování vhodných lokalit k hnízdění a vyvěšení hnízdních budek pro tento druh. Video z projektu naleznete zde nebo ve videogalerii Zoo Ostrava.
Použité fotografie od Sylvy Firlové (Zoo Ostrava), archiv Zoo Ostrava
Více informací najdte na www.csopnj.cz - ZO ČSOP Nový Jičín – Záchranná stanice a centrum ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského regionálního rozvoje.
