Repatriace kočky divoké ze Zoo Ostrava do přírody Veľké Fatry
Zoologické zahrady se čím dál více zaměřují na chov velice vzácných a v přírodě často velmi ohrožených druhů, které z pohledu návštěvníka mohou patřit k obecně méně atraktivním zvířatům. Své místo zde mají také představitelé místní fauny.
Kočka divoká jistě nepatří k těm nejatraktivnějším. Přesto upoutá svým půvabem a elegancí a jistě i skutečností, že tento druh obývá i naše lesy. V příloze vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR je kočka divoká vedena jako kriticky ohrožený druh! V naší přírodě je na tom velice špatně a navíc se díky svému skrytému způsobu života o ní ví jen velmi málo. Důvodů pro tento stav bude asi více, můžeme zmínit např. úbytek přirozeného prostředí, pytláctví, zvýšený autoprovoz, přílišné zalidnění i v chráněných oblastech (např. Beskydy) a jiné. Vážným problém je také křížení s potulnými či zdivočelými domácími kočkami. V sousedním Slovensku je na tom kočka o poznání lépe, ale kolegové i zde zaznamenali v posledních letech zřetelný ústup.
A tak se zrodily myšlenky na pomoc přírodní populaci vypuštěním zvířat z odchovů v lidské péči. 28.8.2008 jsme si splnili další chovatelský sen. Dvě mladé, v Zoo Ostrava narozené kočky divoké, samec a samice, měly možnost odcestovat. Obě kočky vyrazily do Veľké Fatry. Do akce se zapojily i některé další české zoo – Jihlava, Děčín a Chomutov. Dohromady bylo pro posílení přírodní populace připraveno 14 koček divokých. Organizace transportu se za všechny čtyři naše zoo ujal pan Toman, vedoucí zoologického oddělení Zoo Jihlava.
Na vypuštění do přírody a jejich další úspěšný život je potřeba je připravit. Především se kočky musí naučit lovit. To je sebelepší máma v zoo naučit nemůže. Myši, které kočky dostávají v zoo v krmné dávce, jsou již před podáním usmrcené. Ale naše kočky se během velmi krátké chvíle naučily živou kořist, kterou jim ošetřovatelé předložili, přelstít a usmrtit.
Termín pro vypuštění nebyl rozhodně vybrán náhodou. Koncem srpna je totiž les ještě plný zvířat, a to hlavně mláďat těch druhů, které představují potenciální kořist koček divokých v přírodě. Na nezkušených či neohrabaných mláďatech se přece jen mají kočky možnost naučit dokonalým loveckým taktikám ještě před nástupem zimy. Dřívější termíny nepřipadaly v úvahu, protože to byla kočičí mláďata ještě příliš mladá.
U koček se jako nejpřijatelnější metoda repatriace jeví metoda přímého vypuštění. K tomu byly také vybrány vhodné lokality Veľké Fatry. První z lokalit jsou křovinaté a lesnaté porosty nedaleko Kaľovan na břehu Váhu, druhá je ve Sklabinském Podzámku (blízko Martina) a třetí v Čremošné, podhůří asi 3 km východně od Turčianskych Teplic. Národný park Veľká Fatra, kde je ochrana přírody na vysoké úrovni, je výhodný nejen z pohledu bohatého zastoupení potenciální kořisti pro kočku divokou, ale také z pohledů ryze praktických. Předně, naši slovenští kolegové – Miloš Majda, terénní zoolog a Tomáš Hulík, terénní fotograf – jsou skutečnými profesionály, což je jistě předpokladem úspěchu. A pak, blízkost Moravských Beskyd skýtá naději, že geny našich „českých“ zoo koček se jednou vrátí i do české přírody ve své divoké podobě.
