Projekt Návrat orla skalního do České republiky
Záchranný projekt „Návrat orla skalního do České republiky“ je realizován Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně – Záchrannou stanicí v Bartošovicích na Moravě společně se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Štátnou ochranou prírody Slovenské republiky, Zoo Ostrava, Lesy ČR, Vojenskými lesy a statky a dalšími předními českými i zahraničními odborníky. Jeho cílem bylo vypustit v období let 2006-2011 do Moravskoslezských Beskyd 15 až 20 jedinců orla skalního a vytvořit tak stabilní hnízdí populaci, tak jako tomu bylo v Beskydech před 150 lety. Projekt stále pokračuje i v současnosti, za dobu trvání projektu bylo do konce roku 2017 vypuštěno celkem 27 mláďat. Díky Ministerstvu životního prostředí ČR probíhá mj. od roku 2008 satelitní monitoring vypuštěných orlů.
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
Orel skalní je velký dravec s rozpětím křídel 190-220 cm. V přírodě se orli skalní mohou dožít až 38 let, v lidské péči pak dokonce i více než 50 let. Po dosažení dospělosti žijí v trvalých párech. Orli skalní jsou dravci, kteří zastupují vrcholné místo v potravinové pyramidě. Mimo člověka nemají přirozené nepřátele, sami hrají nezastupitelnou roli při formování ekologické rovnováhy v poměrně křehkých podmínkách horských a středně položených oblastí. Jsou schopni lovit kořist od velikosti hraboše až po lišku nebo káni, či holuba.
Příčiny ohrožení orla skalního
Orel skalní není z celosvětového hlediska ohrožen. V minulých letech byl však značně pronásledován, což se projevilo na snížení stavu a zmenšení areálu rozšíření zejména v Evropě a severní Americe. Z mnoha historicky doložených pramenů vyplývá, že orli skalní hnízdili ve všech horských i hustě zalesněných nížinných oblastech českých zemí. V 19. století pravidelně hnízdili ještě v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a Beskydech. V důsledku intenzivního lovu člověkem však orli skalní z českých zemí zcela vymizeli. Česká republika je tak společně s Irskem jednou z evropských zemí, kde byli tito orli přičiněním člověka jako hnízdní druh úplně vyhubeni. Mezi hlavní příčiny ohrožení orlů skalních patří:
- Přímé pronásledování je zřejmě nejvýznamnější příčinou ohrožení orla skalního a bohužel i dnes se najdou lidé, kteří neváhají na tohoto dravce vystřelit (podle databáze „Výskyt orlů v ČR“ bylo v minulosti z celkových 271 ptáků žijících na našem území zastřeleno 88 jedinců!).
- Sloupy vysokého napětí jsou nebezpečné zejména pro mladé ptáky, kteří za „seznámení“ s nimi často zaplatí životem (řešením je instalace ochranných prvků podél vybraných tras, která postupně probíhá).
- Nevhodné hospodaření v krajině jako je výstavba velkých investičních akcí nebo přeměna luk a pastvin na ornou půdu, snižuje potravní nabídku orlů.
- Urbanizace krajiny, zejména výstavba lidských sídel, přispívá k narušování přirozeného biotopu orlů skalních. Ti dávají přednost člověkem málo osídlené krajině. I když se postupné výstavbě lidských sídel dokáží přizpůsobit, vždy existuje větší riziko vyrušování v hnízdní i mimo-hnízdní době.
- Vykrádání hnízd a ilegální obchod je skutečně závažný problém. Na Slovensku bylo např. od roku 1965 v průměru každoročně vykradeno 6-7 hnízd. Vykrádání lze předejít přímým hlídáním nebo s pomocí kamer, to je však velmi časově a finančně náročné.
- Znečištění prostředí průmyslem a zemědělstvím může ohrožovat a zpomalovat vývoj jedinců. Dokonce mnoho let po zakázání některých pesticidů jsou škodlivé látky nacházeny jak v samotných ptácích, tak v nevylíhnutých vejcích.
- Nedostatek vhodných biotopů, který je způsoben nevhodnými zásahy do původních hnízdních porostů (které splňují požadavky orlů zejména co do vzrůstu, přístupnosti, blízkosti lovišť apod.).
- Rušení ptáků, ať je způsobeno nezáměrně (sběratelé lesních plodů, turisté, paragliding), či záměrně (fotografové, filmaři, zvědavci), může mít vliv na úspěšné hnízdění a vyvedení mláďat.
Aktivity projektu
V rámci projektu byla do Bartošovic převážena mláďata slovenských orlů skalních získaných ze souhlasu vládních institucí i ochrany přírody Slovenské republiky. Ve všech případech šlo o tzv. druhá mláďata, která by byla zabita starším sourozencem díky tzv. kainismu (tj. jev, kdy starší, zpravidla silnější, sourozenec krátce po vylíhnutí usmrtí mladšího, slabšího sourozence). Orli skalní jsou vázáni na místo svého narození a nově vzniklé páry osidlují oblasti výhradně v blízkosti rodičovského páru. Proto je tedy téměř vyloučeno, že by se populace orla skalního přirozeně rozšířila i na území České republiky přirozenou cestou.
Mláďata orlů skalních se převezla do Záchranné stanice pro handicapované živočichy v Bartošovicích na Moravě a v Zázrivé na Slovensku, kde žijí dospělé samice orla skalního. Ty mláďata přijala za vlastní a po celou dobu, kdy byla mláďata ve stanici, se o ně staraly. Mláďata tak byla odchována zcela přirozeně.
Ve stáří cca 2 měsíců, kdy jsou orli již samostatní a dokážou regulovat svoji tělesnou teplotu, byli přemísťováni do vypouštěcí voliéry v okrajové části Beskyd. Právě zde docházelo ke vtištění lokality jakožto místa narození. Na této lokalitě byli po cca 1 měsíci orli vypuštěni do volné přírody. Před vypuštěním byly orlům nainstalovány vysílačky, aby měli pracovníci přehled o pohybu, zdravotním stavu, případně o náhlém zranění, úmrtí vypuštěných orlů apod. I po vypuštění byli orli po nějakou dobu ještě přikrmováni člověkem, než se naučili samostatně lovit. Podstatně se tak zvyšovaly jejich šance na přežití ve volné přírodě. Je nutné podotknout, že krmení vždy probíhalo tak, aby mláďata nezjistila, že jim potravu nosí člověk.
Lze konstatovat, že projekt byl velmi úspěšný – na Moravě a ve Slezsku se v současné době vyskytují 3 teritoriální páry. Projekt byl již oficiálně ukončen, ale nadále probíhají aktivity spojené s monitoringem vypuštěných jedinců a ochranou stávající hnízdní populace.
Více informací na webu www.csopnj.cz/orel-skalni/o-projektu.
Jak pomáhá Zoo Ostrava
Zoo Ostrava je do projektu zapojena od jeho samého počátku. Podílela se například na stavbě voliér pro orly a financování vysílaček pro monitoring orlů vypuštěných do volné přírody. Poskytovala personální a expertní podporu projektu a pomáhala a nadále pomáhá šířit osvětu jak o samotném projektu, tak také o ohrožení orlů v naší přířodě.
