Výzkum
Jedním z poslání moderních zoologických zahrad je vedle záchranných chovů ohrožených druhů zvířat a zapojování do ochrany přírody i vědecko-výzkumná činnost. Jedná se zejména o výzkumy etologické (věda o chování zvířat) a neinvazivní (sledují se přirozené projevy zvířat a nezasahuje se do nich). K výzkumným účelům se mohou využívat i vzorky ze zvířat (například srsti, paroží, v případě uhynulých zvířat i vzorky tkání apod.). Ve většině zoologických zahrad je výzkum realizován převážně jinými institucemi, ale existují i zoologické zahrady, které provádějí vlastní výzkumné projekty. A k nim se řadí i Zoo Ostrava. V naší zoo se při výzkumných aktivitách zaměřujeme zejména na hrochy, jeleny, zebry a primáty. Mimo to spolupracujeme s univerzitami, výzkumnými ústavy, muzei a Akademií věd. Úroveň výzkumu v Zoo Ostrava tak řadí naši zoo mezi přední evropské zahrady. Za posledních deset let, od kdy je tato činnost v naší zoo systematicky vykonávána, bylo publikováno již 18 studií v mezinárodních vědeckých časopisech.
Výzkumné projekty realizované Zoo Ostrava:
- Problematika kojení zebry stepní (Equus quagga dříve Equus burchellii)
- Analýza faktorů ovlivňujících úmrtnost mláďat nosorožce indického (Rhinoceros unicornis)
- Kojení a alokojení hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius)
- Srovnání kojení všech tří druhů zeber
Analýza faktorů ovlivňujících úmrtnost mláďat nosorožce indického
Výzkum realizován v letech: 2003 - 2017
Přestože je nosorožec indický nejhojnějším asijským nosorožcem (jeho počty mírně přesahují 2500 jedinců na světě), zůstává druhem ohroženým vyhubením. Obývá pouze tři rozvojové státy tropické Asie (Indie, Nepál, Bhútán). Chov nosorožců indických v lidské péči je založen na dovozech ze dvou rezervací: NP Čitwan v Nepálu a NP Kaziranga v Indii. V roce 2002 publikovali švýcarští vědci zprávu, že by na základě rozdílné úmrtnosti mláďat těchto nosorožců v zajetí měla být zvířata pocházející z obou rezervací (Čitwan a Kaziranga) chována odděleně. To by přineslo silné obtíže v chovu indických nosorožců v lidské péči.
Ve spolupráci s vědci z indického Wildlife Institute v Dehra Dunu a z oddělení etologie VÚŽV v Praze jsme proto zanalyzovali faktory ovlivňující úmrtnost mláďat nosorožců indických v zoologických zahradách a v Národním parku Dudhwa v Indii (kam byly reintrodukováni nosorožci původem jak z Kazirangy, tak i z Čitwanu), abychom prověřili správnost navrhovaných postupů.
Zjistili jsme, že původ rodičů neměl vliv na úmrtnost mláďat a to ani v NP Dudhwa ani v zoologických zahradách. Tu ovlivňovali jiné faktory jako zkušenost a věk matky.
Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v následující publikaci:
Pluháček, J., Sinha, S. P., Bartoš, L., Šípek, P., 2007. Parity as a major factor affecting infant mortality of highly endangered Indian rhinoceros: Evidence from zoos and Dudhwa National Park, India. Biological Conservation 139, 457-461.
Pluháček, J., Steck, B. L., Sinha, S. P., Von Houwald, F., 2017. Interbirth intervals are associated with age of the mother, but not with infant mortality in Indian rhinoceroses. Current Zoology 62: in press.