Výzkum
Jedním z poslání moderních zoologických zahrad je vedle záchranných chovů ohrožených druhů zvířat a zapojování do ochrany přírody i vědecko-výzkumná činnost. Jedná se zejména o výzkumy etologické (věda o chování zvířat) a neinvazivní (sledují se přirozené projevy zvířat a nezasahuje se do nich). K výzkumným účelům se mohou využívat i vzorky ze zvířat (například srsti, paroží, v případě uhynulých zvířat i vzorky tkání apod.). Ve většině zoologických zahrad je výzkum realizován převážně jinými institucemi, ale existují i zoologické zahrady, které provádějí vlastní výzkumné projekty. A k nim se řadí i Zoo Ostrava. V naší zoo se při výzkumných aktivitách zaměřujeme zejména na hrochy, jeleny, zebry a primáty. Mimo to spolupracujeme s univerzitami, výzkumnými ústavy, muzei a Akademií věd. Úroveň výzkumu v Zoo Ostrava tak řadí naši zoo mezi přední evropské zahrady. Za posledních deset let, od kdy je tato činnost v naší zoo systematicky vykonávána, bylo publikováno již 18 studií v mezinárodních vědeckých časopisech.
Výzkumné projekty realizované Zoo Ostrava:
- Problematika kojení zebry stepní (Equus quagga dříve Equus burchellii)
- Analýza faktorů ovlivňujících úmrtnost mláďat nosorožce indického (Rhinoceros unicornis)
- Kojení a alokojení hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius)
- Srovnání kojení všech tří druhů zeber
Kojení a alokojení hrocha obojživelného
Výzkum úspěšně dokončen: 2010
Kojení představuje z vědeckého hlediska významnou energetickou investici matky vůči mláděti. Jedná se o jeden ze základních typů chování, kterému je věnována u řady druhů savců zvýšená pozornost. Je proto s podivem, že dosud není známo nic bližšího o kojení tak velkého a významného savce jako je hroch obojživelný. Zoo Ostrava se proto zaměřila na sledování tohoto chování u mláděte narozeného v roce 2007 (♂Hugo, č. plemenné knihy T1232). Celkem se nám podařilo ve 44 dnech zaznamenat 71 kojení. Vedle toho jsme poprvé na světě potvrdili i výskyt alokojení (kojení nevlastního mláděte) u hrocha obojživelného. Hugo byl totiž kojen nejen matkou (Katka; T588), ale v 11 případech i svou babičkou (Róza; T263).
Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v následující publikaci:
Pluháček, J., Bartošová, J., 2011. A case of suckling and allosuckling behaviour in captive common hippopotamus. Mammalian Biology 76, 380-383.