Ahoj Zuzko, na první pohled se může zdát, že zvířata strádají, pokud jsou sama. Často se totiž stává, že člověk přisuzuje zvířatům své, tedy lidské vlastnosti, což je samozřejmě hloupost, protože zvířata jsou zvířata a lidé jsou lidé. Je mnoho zvířecích druhů, které žijí samotářským způsobem života a s ostatními zástupci svého druhu se setkávají pouze v období páření. Každé takové zvíře má své teritorium, které si velmi pečlivě hlídá, a na svém území nestrpí dalšího příslušníka svého druhu. Což je vlastně velmi chytré, protože tím je zajištěn i dostatek potravy – kořišti, kterou neloví někdo jiný. Proto je také tento způsob života vlastní většině druhů šelem, jejichž přežití závisí právě na dostatku kořisti v oblati, ve které žijí. I naši tygři ussurijští považují své klece za svá vlastní území, i když z pohledu člověka jsou to pouze „klece“. Proto také mohou být spolu jen v období námluv. Jinak by se totiž mohlo stát, že se navzájem vážně zraní, když si budou chránit svůj vlastní prostor. V zoologických zahradách se ošetřovatelé snaží podněcovat zvířata k nejrůznějším činnostem, aby se nenudila. V naší zoo dostávají medvědi oříšky a další dobroty v PET láhvích, ze kterých je musí dobývat nebo jim je ošetřovatelé ukrývají do komůrek ve kmeni a zamražují do kostek ledu. Tygří mláďata „bojují“ s fotbalovými míči, které mají ve výběhu. Slonům se dává krmení do speciálních krmných vozíků, ze kterých je musí pečlivě vybírat. Někdy stačí i zdánlivá hloupost, jako např. papírová role od koberce nacpaná senem a dalšími dobrotami, aby způsobila „malou událost“ ve výběhu (sloni ji po jejím prozkoumání prostě rozdupali). Samostatnou kapitolou je pak tato činnost (tzv. enrichment) u šimpanzů. Naše ošetřovatelky jim potravu nejen schovávají do nejrůznějších papírových krabiček nebo PET láhví, ale také třeba do časopisů a knih (mezi stránkami pak šimpanzi hledají marmeládu, med nebo sýry). Ve výběhu můžeš spatřit nejrůznější kusy oblečení, které slouží ke hře nebo jsou v nich schované dobroty, velký úspěch měly i parfémované látky. Kromě toho šimpanzi dostávají potravu z tzv. krmných stolů, které jsou umístěny za mříží. Jediným způsobem, jak se ke krmení dostat je použít klacík a potravu si na něj nabrat. Všemi těmito a mnoha dalšími způsoby se dá nudě u zvířat chovaných v zoo předcházet. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme za pochvalu i za přání a přejeme hezkou návštěvu naší zoo! Monika Ondrušová

Dobrý den, záleží na tom, kdy přesně jste v naší zoo byla. Máme nový mladý pár lvů indických – samice pochází ze Švédska, samec je z Anglie. V srpnu se narodili dva samečci tygra ussurijského, v prosinci byli veřejnosti představeni vzácní lemuři korunkatí. A samozřejmě přibyla spousta mláďat, stačí si prolistovat novinky. Pokud jde o Vánoce, ošetřovatelé se je snaží svým zvířatům vždy nějak zpříjemnit, např. sloni dostali od svých ošetřovatelů na Štědrý den oblíbený hlávkový salát, který normálně není v jejich krmné dávce. Monika Ondrušová

Dobrý den, výstavba i provoz zařízení pro delfíny je finančně nesmírně nákladné, to je také důvodem, proč v ČR žádné nenajdete. Nejbližší delfinárium můžete vidět v Zoo v Norimberku. Pokud jde o DMS, projekt je zaměřen na zvířata, která jsou chována v nevyhovujících podmínkách starých výběhů jako jsou např. medvědi, šimpanzi, tygři nebo hroši. Více informací o projektu najdete v sekci DMS. Monika Ondrušová

Dobrý den, ano naše zoo chovala tapíry čabrakové poměrně dlouho, od roku 1974 do roku 1992 a dokonce se nám podařilo odchovat dvě mláďata (z nichž jedno bohužel uhynulo), což je jeden z největších chovatelských úspěchů v historii naší zoo. O znovuzavedení jejich chovu však v současné době neuvažujeme. Jednak samotné chovatelské zařízení, ve kterém byli dříve tito tapíři chováni již za tu dobu zestárlo natolik, že neodpovídá poměrně přísným požadavkům Evropské asociace zoo a akvárií a také - získání tapíra čabrakového je dnes poměrně obtížné. Počet tapírů čabrakových chovaných v evropských zoo je totiž velmi nízký (v roce 2001 chovaly evropské zoo jen 50 těchto zvířat) a má (narozdíl od většiny jiných, v lidské péči chovaných druhů savců) dlouhodobě klesající tendenci, protože se m.j. rodí poměrně málo mláďat. Tapíři čabrakoví tak v evropských zoo ubývají a dnes je můžete vidět jen v několika málo zoologických zahradách (jen pro vaši představu, březost u tapírů je dlouhá okolo 400 dní, což také přispívá k této situaci). Pokud jde o chov levhartů, naše zoo se zaměřila na chov velmi ohrožených levhartů cejlonských, u kterých nebyla zaznamenána černá forma (podobně jako třeba u levhartů mandžuských). O chovu poddruhů, které vytvářejí černou formu (např. africké nebo i některé převážně ostrovní asijské poddruhy) neuvažujeme z prostého důvodu, pavilon šelem není tak velký, abychom si v něm mohli dovolit chovat a poskytnout odpovídající prostorové podmínky více poddruhům levharta. Monika Ondrušová

Dobrý den, první komentované krmení proběhne v sobotu 17. března v rámci akce JARO V ZOO. V hlavní návštěvnické sezóně pak bude probíhat každý den. Bližší informace o konkrétních časech krmení se dozvíte na našem webu v průběhu března, ale už teď vám můžeme slíbit, že se v rámci krmení můžete těšit např. na medvědy, šimpanze, slony nebo třeba žirafy. Děkujeme za pochvalu našich stránek a přejeme příjemnou a inspirativní návštěvu naší zoo! Monika Ondrušová

Tyto úvahy jsou prozatím předčasné, ale pravděpodobně se bude jednat o tučňáky Humboltovy. Ti patří mezi jedny z nejčastěji chovaných tučňáků v zoologických zahradách a navíc pocházejí z pásma, které není až tak vzdálené našemu podnebí. Monika Ondrušová

Dobrý den, lvi indičtí mají k dispozici relativně nový venkovní výběh o rozloze 500 m2. Jistě, i tento výběh si dovedeme představit ještě mnohem větší než je, ale jsme rádi alespoň za to, že můžeme našim zvířatům nabídnout alespoň takovou plochu. Protože však lvi v naší zoo nejsou dlouho, a také teprve nedávno proběhlo jejich seznamování, zatím do tohoto venkovního výběhu nechodí a vy je tak můžete vidět v malém výběhu u pavilonu. Ten je pro dva lvy opravdu velmi těsný. Naši lvi se však nejprve musí naučit procházet do velkého výběhu spojovacím tunelem pod návštěvnickou cestou, což si také vyžádá svůj čas. Pokud by se navíc teď v zimě báli vrátit přes spojovací tunel zpátky a zůstali venku přes noc, hrozí jim podchlazení a s tím spojené zdravotní problémy. Proto lvy uvidíte ve velkém výběhu až na jaře. Výběh pro tygry ussurijské je opravdu strašně malý, v tom s vámi zcela souhlasíme. Je prostě, podobně jako celá řada jiných starých a ještě starších věcí tady, poplatný době ve které vznikal. Bohužel v současnosti nemáme finanční prostředky na výstavbu nového výběhu, zatím se pokoušíme získat peníze alespoň na objemovou a zastavovací studii a také na projektovou dokumentaci. V příštím roce bychom chtěli podat žádost a pokusit se tak získat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. V projektu se počítá nejen s novým výběhem pro tygry, ale také s demolicí starých betonových výběhů medvědů. Na jejich místě by pak měla vzniknout nová interaktivní expozice pro tučňáky, která by volně navazovala na novou tygří expozici. Aby však naše žádost uspěla, musíme mít zpracovanou projektovou dokumentaci. Co se týká fotografování zvířat, to je to nejmenší a nevidíme důvod, proč bychom měli fotografování zakázat. Ostatně, při rozloze naší zahrady to ani není možné. Určitě nemáte představu, co všechno jsou někteří návštěvníci schopni zvířatům udělat pro své vlastní pobavení. K instalaci kamer v budoucnu jistě dojde, zatím jsou kamery na několika místech v zoo a plánujeme, že jejich počet ještě rozšíříme. Je to, jako ostatně skoro všechno, nejen otázka nápadů a chtění, ale především peněz. Chránit zvířata před návštěvníky však nemusí jen kamery, ale také kvalitní výběh se spoustou úkrytů a zákoutí, kam se mohou před dotěrnými návštěvníky ukrýt. Ve výběhu lvů je několik takových míst, bohužel tygři si budou muset na novou expozici ještě nějaký čas počkat. Doufáme, že to nebude příliš dlouho. Monika Ondrušová

Dobrý den, fotky poníků jsou v interaktivní mapě zoo, pod odkazem poníci a oslíci. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme vám pochvalu a budeme se snažit zůstat super i nadále :-) Monika Ondrušová

Dobrý den, v současné době jednáme o dovozu jeřábů bělošíjích a jeřábů sibiřských. Expozice pro jeřáby by se měla začít stavět letos jakou součást komplexu „Čína“ (poblíž Čínské zahrady). V budoucnu by na ni měl navázat výběh pro pandy červené. Monika Ondrušová

Dobrý den, Váš dotaz dokazuje, jak je někdy na zoologické zahrady stále ještě bohužel nahlíženo, tedy jako na trochu lepší cirkus. Nesporně za to může i zacházení se zvířaty , jaké nebylo výjimkou v dobách ještě před pár desítkami let. A pak také "všemocné" a lidem realitu naprosto zkreslující filmy - takové filmy, kde dodnes můžete vidět naše nejbližší příbuzné - lidoopy navlečené do oblečků nebo cirkusová představení, kde tygři skáčou přes hořící obruče. Nic z toho není pro zvířata přirozené. Mohu Vás ujistit, že v žádné moderní zoologické zahradě Vám jen tak nepůjčí lidoopí mládě, abyste si je mohl pochovat. Ostatně, nedělají to ani samotní ošetřovatelé zvířat, ani ředitel Zoo. Je to přesně naopak - v moderních a civilizovaných zoologických zahradách se do rodin lidoopů , ale i jiných chovaných zvířat , lidé snaží nezasahovat, nestresovat je a nevyvolávat zbytečné konflikty, které by mohly skončit i smrtí mláďat. Ano, pokud vím, pak mláďata orangutanů nebo tygrů si můžete za úplatu pohladit třeba v Thajsku a nechat se s nimi vyfotografovat přímo v některých turistických centrech. Co se však s těmito zvířaty stane, až vyrostou, a nebudou již tak roztomilá, ale stanou se z nich pro člověka nebezpečná zvířata? Na to se už raději nikdo neptá.. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme vám za pochvalu a do budoucna přejeme hodně štěstí ve studiu! Ať si návštěvu zoo užijete! Monika Ondrušová

Dobrý den, komentované prohlídky pavilonu slonů pokračují také v únoru, vždy v sobotu od 17:00 hodin. Monika Ondrušová

Dobrý den, doporučujeme obrátit se na Záchrannou stanici a Centrum ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě, která se zabývá také záchranou a léčením poraněných volně žijících zvířat. Kontaktovat je můžete na tel.: 556 758 675 nebo 723 648 759. Monika Ondrušová

Dobrý den, v letošním roce bychom rádi udělali ještě druhová mořská akvária – tedy se živočichy, které není možné chovat ve společné nádrži, a kteří jsou zajímaví svým životem. Konečné rozhodnutí, co v těchto nádržích bude, ještě nemáme, ale právě mořští koníci jsou horkými kandidáty. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, Katko. Předně velice děkujeme za zájem a všímavost k naší zoo, jde vidět, že tě zvířata skutečně zajímají. Ano, taky se nemůžeme dočkat dne, kdy se ten betonový pavilon zbourá. Je to nejen o usilovné práci mnoha lidí v zoo, ale také o vysvětlování problematiky jak široké veřejnosti, tak i zainteresovaným lidem z řad politiků. Jsme si vědomi, že potřeby lidí jsou pestré a v mnoha směrech velmi důležité. Neméně důležité jsou však i potřeby zvířat v lidské péči, často v přírodě vzácných a ohrožených vyhubením. To je jeden z hlavních cílů současných zoo - zaměřovat se na druhy v přírodě ohrožené a poskytnout jim tak útočiště. Co se Tvého dotazu týče - obávám se, že zde nemáme tolik prostoru pro psanou odpověď. Je to velmi obecná otázka a je velmi těžké na ní odpovědět. Práce je to samozřejmě velice zajímavá, inspirativní a tedy i předurčena k tomu, aby se stala zároveň koníčkem. Vyžaduje samozřejmě čas, ale myslím si, že také všestarnost. Často si lidé myslí, že tato práce je hlavně o kontaktu se zvířaty, ale to je omyl. Tato práce je o organizaci práce, organizace chovu, o transportech, papírech, zákonech, plánech, jednáních - opravdu se to dá těžko v pár řádcích. Je také o soustavném celoživotním vzdělávání a píli. Předpokladem je samozřejmě hluboký zájem o problematiku zvířat a také vzdělání. Ideální je vysokoškolské vzdělání v oboru zoologie nebo biologie, popř. v oboru veterinárním či zemědělském. Jistou nevýhodou této práce je fakt, že je velice žádaná - v protikladu s tím, kolik reálných míst je k dispozici. V Česku máme 16 zoologických zahrad, pokud by kupříkladu v průměru pracovali v každé zoo 3 zoologové, pak by to bylo celkem 48 zoologů. A při tom je většina těchto lidí odhodlána v této práci setrvat, takže zástupy nových absolventů vysokých škol v těchto oborech nemohou v zoo často najít uplatnění. Proto je nejpodstatnější, abys byla plně rozhodnutá a už na škole se na problematiku zoo, problematiku biologie a zoologie zaměřila. Pokud budeš dobrá a pokud budeš chtít, snad Ti bude i přát štěstí a dostaneš příležitost v některé ze zoo pracovat. A pokud ne hned po škole, tak jistě po vytrvalém zájmu někdy v budoucnu. Hodně štěstí (pro které musíš něco dělat) Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, alespoň trošku smysluplná odpověď na dotaz týkající se původu, historie, výhledu chovu atd...kočkodanů Diana přesahuje svým rozsahem možnosti návštěvní knihy. Pokud máte o tuto problematiku hlubší zájem, můžeme Vám poslat přímo na Váš mail některé z již publikovaných článků týkajících se této problematiky, které byly otištěny ve sbornících ( Čolas, P. 2005: Sborníky z jednání odborné skupiny OWM při UCSZ, Zoo Ostrava, 2004 , 2005, 2006 ), např. Chov Cercopithecus diana v Zoo Ostrava Jana Kanichová. Alespoň krátce k jejich výhledu - tito dnes již kriticky ohrožení primáti byli a nadále budou jedním z nosných druhů naší Zoo. Pokud jde o Váš dotaz na reálnost přestavby stávajícího pavilonu vodních ptáků pro šimpanze, pak se tato problematika (zejména v souvislosti s teoretickou možnosti získání zdrojů ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-2013) již dostala na "pořad dne". Aby však bylo možno se alespoň pokusit podat žádost o spolufinancování z uvedených zdrojů, musí být přinejmenším zpracovaná objemová a zastavovací studie, anebo ještě lépe - musí být zpracován alespoň nějaký stupeň projektové dokumentace. Vzhledem k zamýšlenému rozsahu se jedná o náklady v řádů stovek tisíc Kč. A právě v současné době se pokoušíme uvedené finanční prostředky na studii/projekt (nejen tohoto zařízení) získat.. Pokud jde o Váš návrh, zda by se s těmito krásnými kočkodany nedalo počítat při řešení otázky nového důstojného bydlení pro šimpanze, pak má odpověď zní ano - samozřejmě s tím již počítáme. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, giboni laři již v naší zoo nejsou, v listopadu odešli do maďarské zoo Jászberény, kde mají mnohem větší výběh. Kromě toho se samečkovi Rangúnovi otevřela další etapa jeho života, protože se jej podařilo spárovat se samičkou z této zoo. To je velmi dobrá zpráva, protože se vzájemnými sympatiemi mezi primáty je to podobně jako u nás lidí, a ne každý si padne do oka :-) . V současnosti chováme dva gibony bělolící - bratry Kukphonga a Laose, kteří k nám přišli z francouzské zoo Cleres v roce 2002. Abyste si udělala bližší představu, tak giboni bělolící jsou třetím nejohroženějším taxonem gibonů na světě a ze všech druhů gibonů chovaných v Evropě jsou nejohroženější. Protože jsme se chtěli co nejaktivněji podílet na záchranném chovu tak vzácných zvířat a stát se členy záchranného programu, museli jsme jako noví chovatelé splnit řadu podmínek. A ty jsou zde velmi přísné. V evropské i světové populaci totiž zrovna u tohoto druhu panuje výrazná nerovnováha mezi počtem samců a samic. Samců je výrazný nadbytek, respektive, samic je velký nedostatek. Proto jsme se museli nejprve ujmout samotných samců a teprve časem nám svitla naděje, dostat se i k samicím. Ve velmi krátké době nyní očekáváme příchod dvou sourozenců (samečka a samičky) gibonů bělolících ze Zoo Ústí nad Labem a pokusíme se o spárování samičky s některým z našich samců. Snad se to podaří a dočkáme se mláďat těchto krásných a nesmírně vzácných zvířat. Monika Ondrušová

Dobrý den, naše zoo patří se svými sto hektary k druhé největší zoo v ČR (na prvním místě je Zoo Chomutov, která má 112 hektarů). V posledních třech letech jsme otevřeli několik nových expozic, které stojí za vidění a určitě s nimi můžete zkusit „trumfnout“ i známé z Liberce :-) Jedná se o nový pavilon slonů, který patří k nejmodernějším chovatelským zařízením v ČR a menší expozice jako jsou nové voliéry pro severské sovy, průchozí čínská zahrada (její kouzlo vynikne zejména na jaře a v létě) nebo nová velká voliéra pro supy bělohlavé. V příštím roce plánujeme otevřít i komplex voliér pro ptáky a bažanty Tibetu a Číny (z nichž 2 budou průchozí), které vás pomyslně provedou od největších nadmořských výšek až do údolí. V zoo rovněž probíhá výstavba tří botanických stezek, které by měly návštěvníkům odkrýt cenné a dosud nepřístupné partie lesa. Bohužel v naší zoo je stále mnoho nevyhovujících a starých expozic, ve kterých jsou chována zvířata, a protože na výstavbu nových nemáme dostatek finančních prostředků, snažíme se alespoň nějakým způsobem zlepšit životní podmínky zvířat (např. omezením počtu chovaných druhů a zvětšením prostoru atd.). Jedním z našich největších cílů je výstavba nového přírodního výběhu pro medvědy ušaté a hulmany posvátné, kteří by tak získali mnohem větší prostor a důstojné podmínky k životu, snad se to v příštích letech podaří. Naše zoo také chová několik živočišných druhů, které nenajdete v žádné jiné další zoo v ČR, např. lemury červenobřiché nebo lemury korunkaté. Chováme také vzácný horský poddruh hulmana posvátného nebo jedinou v ČR se rozmnožující skupinu kočkodanů Dianiných. Také u nás můžete vidět hrochy obojživelné, které v ČR chová pouze Zoo Praha nebo půlroční mláďata tygrů ussurijských. Ať se vám v naší zoo líbí! Monika Ondrušová