Dobrý den, chápeme Vaše obavy, příkop je opravdu poněkud strmý. Bohužel byl takovým způsobem v šedesátých letech postaven. Riziko pádu samozřejmě existuje, naštěstí se nic podobného v celé historii chovu medvědů nestalo. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, vzhledem k nadstaveným prioritám (viz velká část návštěvní knihy) a množství urgentních věcí prozatím detailně neřešíme, co na této ploše postavíme. Můžeme Vás však ujistit, že volnou plochu v centru zahrady rozhodně nenecháme ležet ladem. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, samozřejmě můžete některé z našich zvířat adoptovat. Podrobné informace najdete v sekci Adopce, sponzorství. Až si vyberete zvíře, stačí jen vyplnit přihlášku k adopci nebo se stavit osobně za mnou do zoo denně kromě víkendu od 8.00 – 16.00 hodin. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Vážená paní Galoczová, děkuji za Váš příspěvek. Jsme rádi, že k nám chodíte i v zimě. Většina z našich návštěvníků k nám bohužel v podzimních a zimních měsících nezavítá, a to je jistě velká škoda, protože jak podzimní barvy, tak zimní atmosféra zasněžené zahrady za návštěvu určitě stojí. K problematice ledních medvědů - přečtěte si prosím pozorně obsáhlé odpovědi z 27.7., 7.-16-17.8., v podstatě vše podstatné je v nich již vysvětleno. Jedná se hlavně o 2 věci - stanovení priorit a reálných finančních možností. Petr Čolas, ředitel

Adéla měla domluvené umístění, proto jsme se nebránili dalšímu mláděti, ale sešlo z toho a Adélka tu zůstala. Nyní ještě žádné jisté umístění pro Adélu nemáme, proto jsme se zatím rozhodli tak, jak jsem již psal. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, téměř všechny naše expozice jsou přístupné tělesně postiženým spoluobčanům upoutaným na invalidní vozík. Většina expozic ale pochází z 60. až 80. let a je proto z mnoha důvodů zastaralá (např. neřešila právě bezbariérový přístup). Zoologickou zahradu však bariér postupně zbavujeme – v pavilonu opic je instalovaná plošina, ve výukovém pavilónu je zase umístěn schodolez. Pavilon hrochů je přístupný z jedné části, pavilon afrických zvířat je přístupný zcela. Jediným pavilonem, do kterého mají vozíčkáři zhoršený přístup, je pavilon šelem. Jeho obyvatele je však možno bezbariérově pozorovat alespoň v jejich venkovních výbězích. Všechny nové expozice jsou již samozřejmě řešeny s ohledem na invalidní občany, např. nový pavilon slonů, ve kterém jsou umístěny také toalety pro vozíčkáře. Věříme, že se nám v dohledné době podaří zahradu co nejvíce zpřístupnit vozíčkářům (s ohledem na nemalé finanční náklady některých úprav). Děkujeme za pochopení! Šárka Kalousková, odd. pro kontakt s veřejností

Dobrý den, naši hroši, kromě základní krmné dávky, která je přes léto tvořena trávou a v zimě senem, dostávají jako doplnění granule, chléb a během zimy řepu, příp. jinou zeleninu. Stanislav Derlich, zástupce ředitele

Dobrý den, ano, byly doby, kdy zoologické zahrady nepovažovaly pohodu zvířat za jednu z nejdůležitějších součástí chovu. Taky existovala spolupráce s různými institucemi, včetně cirkusů. Musím však jedním dechem dodat, že tato doba je nenávratně pryč. Důvodů, proč nespolupracovat s cirkusy, je celá řada, zkusím uvést ty nejdůležitější. Především, zoologické zahrady se začaly více zaměřovat na ohrožené druhy - naše zoo v tomto ohledu neustále zvyšuje procento chovaných ohrožených druhů z celkového druhového zastoupení, od chovu běžných druhů spíše ustupuje. A je dnes již všeobecně známo, že vzácné druhy jsou v zoo jako genetická rezerva pro případ vyhynutí druhů v přírodě. Za zvláště příznivých okolností u některých druhů zvířat lze dokonce pak počítat se zpětným vysazením do přírody, což je další, důležitý úkol dnešních zoo. A z toho plyne, že tato zvířata nejsou vhodným objektem pro - třeba zrovna cirkusy. Další důvody, stojící proti spolupráci s cirkusy, jsou často neutěšené podmínky pro cirkusová zvířata, diskutabilní jsou rovněž neadekvátní cviky, které jsou po zvířatech vyžadovány a nejsou přitom v souladu s anatomickou dispozicí daného druhu, existenční problémy nutí také cirkusy v některých případech šetřit na kde čem a také zvířatům rozhodně neprospívají časté přesuny. Podstatným důvodem je také to, že jsme členy mnohých evropských a světových institucí, v jejichž kodexu je zakotveno, co je a co není náplní a posláním zoologických zahrad. Osobně se k cirkusům stavím hodně odměřeně. Zastávám názor, že by zde měli pracovat pouze lidé, vhodnými zvířaty pak mohou snad být domácí zvířata. Kupříkladu osvědčení pudlíci budou jistě vděční za jakoukoliv zábavu .... Přesto všechno však nemohu vyloučit opačný transfér - to znamená, že by do zoo nemohlo někdy přijít zvíře původně z cirkusu. Vzhledem k tomu, že cirkusy obvykle nemají ohrožené druhy zvířat nebo nemají jejich nehybridní populace, viděl bych to spíš jako alternativu ojedinělou. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, nový výběh by měl být pro oba druhy společný. Pouze vnitřní ubikace budou mít zvlášť. Obdobná kombinace medvěda a většího druhu primáta s úspěchem funguje např. v Zoo Lipsko nebo Zoo Londýn. Vzhledem k předpokládané velikosti výběhu (přes 1 ha), jeho členitosti, dostatečnému množství stromů a víceméně býložravě založenému medvědovi by tato kombinace měla fungovat i u nás. Navíc umožní vytvořit přírodě blízké podmínky pro oba druhy najednou. Stanislav Derlich, zástupce ředitele

Dobrý den, teoreticky by takový kontakt byl možný, ale z hlediska provozního by znamenal velkou zátěž nejen pro ošetřovatele, ale zejména pro samotná zvířata. Neustálé oddělování tak, aby Honza neskončil v bazénu s Katkou, by bylo pro zvířata nesmírně stresující. Navíc by takovýto proces oddělování mohl trvat i několik dní, aniž by měla zvířata přístup do bazénu. Stanislav Derlich, zástupce ředitele

Dobrý den, hrošice dle našich vlastních zkušeností zabřezly většinou takřka ihned po ztrátě mláděte. Jak sám píšete, prostory pavilonu jsou omezené, a proto bychom rádi nejprve uvolnili místo odchodem mladé hrošice než spojíme Katku se samcem. Zařízení pro chov hrochů je složitější, a s tím souvisí i možnost umísťování mladých zvířat. Přesto, že jsou hroši rozděleni, domnívám se, že netrpí osamocením, protože mají vzájemný kontakt i když přes zábranu. Co se týká antikoncepce, tak zatím nemáme potvrzeny výsledky, jak antikoncepce funguje u hrochů. Jinak se tomu určitě nebráníme a u jiných zvířat ji také používáme (např.šimpanzi). Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, i ženy mohou pracovat jako ošetřovatelky slonů, i když to není obvyklé. Nutno říci, že u slonů pracují většinou zkušení ošetřovatelé. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, hmotnost hroších samců bývá v literatuře uváděna různě. Někdy se uvádí váha až 4 tuny. Osobně se domnívám, že jsou tyto hmotnosti poněkud nadsazené, protože například u nosorožců vycházely jako nižší (nosorožce vážili v Zoo Dvůr Králové). Hrochy jsme nikdy nevážili a nemám zprávy ani z jiných zoo, takže přesnou hmotnost lze opravdu pouze odhadovat. Je rovněž obtížné srovnávat velikost našeho samce s velikostí samců v jiných zoo, pokud nejsou vedle sebe. Opticky může velikost zvířete zkreslovat prostor, ve kterém jej pozorujeme. Stanislav Derlich, zástupce ředitele

Dobrý den, samice Mája měla před porodem a její tělo bylo připraveno na mateřskou péči. V zadní části břicha mají kočky - a tedy i tygřice - čtyři struky, které se před porodem nalévají a trošku vystoupí ze srsti, aby byly mláďatům přístupnější. Právě tohle se pak může jevit jako lysá místa v zadní části břicha. Bohužel jsme (a především tygřice Mája) měli smůlu. Mláďata se narodila neživotaschopná a do tří dnů uhynula. Jedno z mláďat jsme po smrti poslali na veterinární vyšetření (pitva, histologie, bakteriologie...) a nyní očekávám, že se dozvíme přesné důvody neúspěšného odchovu. Abychom vyloučili, že chyba byla na straně matky, museli jsme Máji vyholit srst na jejím bříšku a potom provedli vyšetření ultrazvukem, zda je v pořádku (vyšetření potvrdilo, že Mája v pořádku je). Proto má v současnosti tygřice vyholené břicho. Hrošice Kačka je momentálně oddělená především pro to, že je jaksi přehrochováno. Není mnoho zahrad na světě, které mají možnost hrochy chovat - a z toho také plyne poměrně těžké hledání nového domova pro mláďata. Máme zde ještě její předchozí úspěšně odchované mládě - tedy, dnes již dvouletou samičku. Pro tu se zatím umístění v jiné zoo s vhodnými podmínkami najít nepovedlo. Musíme proto reprodukci těchto velkých a (především z finančního hlediska) náročných zvířat omezovat na únosnou míru. Kačka tedy bude spojena se samcem v závislosti na vývoji situace možného umísťování narozených mláďat. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, situace s našimi levharty je zajímavá, ale složitá. Právě tato zvířata nám léta dokazují, jak je důležité mít jedince, kteří se sobě líbí a jsou sehraní. Ano, tohle není nadsázka, i mezi jinými živočichy, vedle člověka, může existovat náklonnost. A také strach. Strach z toho, že budu pokousán nebo i zabit. Viděl jsem krásné záběry páření levhartů v přírodě a běhal mi mráz po zádech. Deset ostrých dýk a samozřejmě špičáky!! To nemusí být pro až o třetinu menší samici hezká milostná předehra... Máme dva samce a dvě samice. Mladý nadějný pár je k sobě zatím více než opatrný a nejednou jsme je museli v době říje a spojování od sebe náhle rozdělit. Zatím to nevyšlo - Daisy (5) a samec z Francie Dandelion (6) k sobě hledají cestu. Rozhodli jsme se jim pomoci - za pomocí zkušenějších partnerů, kteří už za sebou páření a mláďata mají. Proto jsme ze Zoo Brno přivezli samici Dáju (17), matku Daisy, která má po vzoru indických héter naučit Dandeliona všemu, co bude pro další život potřebovat. Zdá se, že tihle dva si padli do oka. Dája vyloženě vyhledává přítomnost Dandeliona, zatím přes kontaktní mřížový díl mezi jejich výběhy. Bohužel ale - s ohledem na věk této samice, už nic jiného, než zaškolení mladého samce neočekáváme. Daisy mezitím - ještě v říjnu - pocestuje na zkušenou do Zoo Jihlava, kde je zkušený samec. Stárnoucí, ale velice klidný. Uvidíme, jak se sehrají ti dva. Cílem je sestavit v reálném čase (především, dokud jsou oba naši mladí levharti ještě skutečně mladí) nadějný zkušený pár. A co starší samec Lothar (11)? Ten je strejdou Daisy, takže s ní by to nebylo zrovna vhodné. Pářil se také se stařičkou Dájou, matkou Daisy, ale mládě se žádné nenarodilo. Je to taky pěkný pruďas - má za sebou jednu usmrcenou samici (Cilku). Tato samice byla odchovaná uměle a neměla v podstatě žádné znalosti levhartí řeči. To je důležité vědět - pokud to není nezbytně nutné - např. pokud daný druh není na samém pokraji propasti, zvané vyhubení druhu, není správná cesta kočky (a většinu savců) odchovávat mlékem z láhve lidskou matkou. Většinou se pak levhart jako levhart chovat neumí, o čemž nás přesvědčila i zesnulá Cilka... Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, reportáž jsem viděl, ale kromě několika dojemných obrázků neznám nic bližšího. Své znalosti o hroším chování čerpám z dlouholeté práce v zoo a také studiem odborné literatury. Jsem tedy dalek toho, vyvozovat z několika agenturních záběrů závěry o hroším chování. Derlich Stanislav - zástupce ředitele

Dobrý den, trusu je sice hodně, ale vzhledem k ne příliš dokolnalému trávení hrochů (hnůj vypadá jako mokrá tráva) se domnívám,že by jako hnojivo nebyl příliš kvalitní. Jinak hnůj ukládáme společně s hnojem od ostatních zvířat na hnojišti. Ivo Firla, zoolog

Údaj o 50 cm je jistě nereálný. Zřejmě jste špatně rozuměl. Ivo Firla, zoolog