V Zoo Ostrava chováme žirafy Rothschildovy od roku 1987, kdy jsme získali mladý pár ze Zoo Dvůr Králové nad Labem. První mládě se narodilo v roce 1991 – samička, která je v naší zoo doposud. Celkem se v Zoo Ostrava narodilo 17 mláďat, z nichž bylo jedno mrtvě narozené, jinak se podařilo všechna ostatní mláďata úspěšně odchovat. Z těchto 16 odchovaných mláďat bylo 15 postupně odesláno do jiných zoologických zahrad.

Dne 25. září 2017 musel být v ostravské zoologické zahradě utracen samec žirafy Rothschildovy, a to především z důvodů zajištění bezpečnosti ostatních chovaných žiraf (tří samic a jednoho chovného samce) a také ochrany a bezpečnosti ošetřovatelského personálu. Samec byl již na základě vyjádření koordinátora EEP nevhodný pro tento záchranný program a jeho další zapojení do reprodukce bylo za stávající situace dostatku geneticky vhodnějších samců nežádoucí. Samci byla podávána chemická antikoncepce, přes kterou přesto jevil zájem o samice. Byl od stáda oddělen, což je krátkodobě možné, ale dlouhodobě to nepředstavuje žádné řešení a je to pro zvíře psychicky devastující. Postupem času se samec stával nebezpečný pro obsluhující personál, proto bylo přistoupeno k jeho eutanázii.

Proč k tomu došlo?
V posledních letech se chovu žiraf v lidské péči velmi dobře daří, což je velice pozitivní skutečnost především s ohledem na jejich velmi vážnou situaci v přírodě.  Populace žiraf se v evropských zoologických zahradách rozrostla natolik, že se naplnila kapacita všech chovatelských zařízení v celé Evropě a postupně nastal problém s umísťováním odchovaných mláďat. Proto byl vytvořen plán řízení a regulace populace, který stanovuje, že je možné do chovu pouštět pouze jedince, kteří mají známo více než 75 % rodokmenu. Náš mladý samec má znám rodokmen pouze z 62,5 %, tedy pro další chov je nevhodný a z toho důvodů i neumístitelný do kterékoli zoo. Pouze takto řízeným chovem s použitím regulace můžeme společně dosáhnout dlouhodobě prosperující populaci žiraf v lidské péči. Tato populace je pojistkou pro případ vyhubení druhu v přírodě.

Jakým způsobem lze reprodukci pozastavit?
Jednou možností je oddělení zvířat, což naráží na prostorové problémy, ale zejména na to, že chovat samce a samice zvlášť není u skupinově žijícího druhu přirozené a přináší řadu problémů. Může to být např. zvýšená nervozita a agresivita zvířat, a především psychické strádání. Tato možnost je vhodná či možná jen krátkodobě. Postupem času se samec stával agresivní a nebezpečný i pro chovatele.

Druhou možností je podávání antikoncepce, která však u řady jedinců nemusí fungovat spolehlivě a mnohdy se mohou projevit nežádoucí účinky. Bohužel víme, že antikoncepce působí často destruktivní a nevratné změny na reprodukčních orgánech zvířat, a může tak zvíře mrzačit. I přes podávání antikoncepce samec dál o samice projevoval zájem. Přesto, že považujeme antikoncepci za nevhodnou možnost, pokusili jsme se o ni. Samec ale dál projevoval o samice zájem, proto byl nakonec provizorně od stáda oddělen. Postupem času se ale stával agresivní a nebezpečný i pro chovatele. 

Proč se neodvezl zpět do Afriky?
Samec byl již několikátou generací narozenou v lidské péči. Opětovné vysazení zvířat do přírody (repatriace) podléhá pravidlům, která jsou přesně popsána v metodice Světového svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Jednou z podmínek je existence schváleného repatriačního programu. Pro žirafy v současné době ale žádný takový program neexistuje.  

Proč se nepřevezl do jiné zoologické zahrady?
Celá situace byla konzultována s koordinátorem chovu žiraf Rothschildových v evropském záchranném programu (EEP). Momentálně nebyla žádná možnost přesunout samce do jiného zařízení z důvodu naplnění kapacity a nevhodnosti samce pro další chov. Jednou z doporučených možností bylo usmrcení. Další teoretickou možností byla kastrace, která je však vysoce riziková. Vysoké riziko spočívá již ve vlastním uspání zvířete pro provedení zákroku a pak pro následné nutné ošetření, které je téměř nemožné. Kastrace navíc vede ke zmrzačení zvířete a daný jedinec je biologicky v podstatě mrtvý.  

Jakým způsobem dochází k utracení a co zoo s mrtvým samcem provede?
K utracení zvířat dochází vždy humánním způsobem. Část těla bude využita pro muzejní účely. Vzhledem k tomu, že zoo je nejen ochranářskou, ale zároveň vědeckou institucí, byla část vnitřních orgánů určena vědeckému pracovišti IZW Berlin (Institut for Zoo and Wildlife Research – Ústav pro výzkum volně žijících zvířat a zvířat chovaných v zoo) – jde zejména o pohlavní orgány pro výzkum v souvislosti s podáváním 

Jaká je budoucnost chovu žiraf v ostravské zoo?
Většina druhů či taxonů žiraf patří v přírodě mezi velmi ohrožená zvířata a jejich populace z mnoha důvodů klesají. Patří k nim i v Ostravě chovaná žirafa Rothschildova. I když je v současné době potřeba populaci těchto žiraf chovaných v lidské péči regulovat, nikdy nevíme, co přinese budoucnost. I proto je dlouhodobým cílem ostravské zoo žirafy do budoucna nejen vystavovat, ale i chovat a rozmnožovat a přispívat tak k naplnění cílů evropského záchranného programu.  

Zpět na novinky