Ostravská zoologická zahrada je dlouhodobě zapojena do ochrany ohrožených druhů naší přírody. Od roku 1995 bezplatně poskytla více než 600 v zoo odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody, čímž pomáhá posilovat divoké populace těchto druhů. Ve spolupráci se Záchrannou stanicí v Bartošovicích pravidelně vypouští sovy pálené a sýčky obecné, letos to byli i tři mladí výři velcí. Všichni tři mají vysílačku, takže je možné sledovat, jak se sovám daří a kam létají.

Tři mláďata výrů velkých, která se letos začátkem května vylíhla v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava, byla úspěšně odchována svými rodiči. Dne 26. července byla převezena do Záchranné stanice v Bartošovicích, s níž ostravská zoo při repatriačních aktivitách dlouhodobě spolupracuje. V bartošovické stanici byli mladí výři umístěni do rozletové adaptační voliéry, kde několik týdnů trénovali své letové dovednosti a lovecké schopnosti. Po zhruba dvou měsících byli připraveni pro vypuštění. Před tím byli všichni vybaveni vysílačkou fungující na systému GPS/GMS pro další sledování a přesunuti na vypouštěcí lokalitu ve vojenském prostoru Libavá. K vypouštění mladých výrů mohlo dojít jen díky pochopení a dlouhodobé spolupráce s Vojenskými lesy a statky, s.p., Divizí Lipník n. B. Vysílačky, které pro výry zakoupila Zoo Ostrava, nám umožní ptáky nepřetržitě sledovat, zda jsou v pořádku, kde se pohybují a jak si zvykají. To nám umožní se něco nového o našich největších sovách dozvědět, můžeme tak přispět ještě více k jejich ochraně a pomoci k obnově divoké populace výra velkého v České republice.

Ostravská zoo chová výry velké od roku 1971, první mládě zde bylo odchováno v roce 1981, v letech 1982 a 1986 po dvou mláďatech. Chov výrů velkých pak pokračoval bez odchovů. Až v roce 2017 byla odchována dvě mláďata a v letošním roce tři.

Výr velký (Bubo bubo) z čeledi puštíkovitých (Strigidae) je největší sova Evropy.  Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 1500–2800 g, samice mezi 1750–4200 g. V ČR hnízdí hlavně ve středních polohách, ve vhodném prostředí i v nížinách. Loví hraboše, potkany, zajíce, ježky, bažanty i některé dravce a sovy. Začátkem 20. století byla tato sova v mnoha částech Evropy v důsledku trvalého pronásledování člověkem téměř vyhubena.  K postupnému navyšování stavů začalo docházet až po vyhlášení zákonné ochrany v roce 1929. V letech 1973–77 byla celková početnost odhadnuta na 400–600 párů, v období let 2001–2003 se početní stavy zvýšily na 600–900 párů. V ČR je výr velký zvláště chráněným druhem, ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je řazen v kategorii „ohrožený“. Dále jej chrání mezinárodní úmluva CITES.

Zpět na novinky