Ďábelský javor

Nedávné mrazíky urychlily vybarvovaní listů opadavých stromů i keřů v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Mezi nejkrásnější podzimní stromy patří určitě javory, kterých roste v areálu zoo několik druhů. Svými zářivými barvami přitahují pozornost kolemjdoucích…

Kromě evropských druhů, jako jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) nebo javor polní neboli babyka (Acer campestre), zde nalezneme i zástupce východoasijských regionů - z Číny, Koreje či Japonska. Tyto druhy rostou hlavně v okolí expozice Zahradního umění dálného východu, na Cestě stínu a Cestě vody a také u restaurace Saola. Na Cestě stínu v těchto dnech krásně vybarvil své olistění představitel horských lesů středního Japonska, ostrovů Honšú, Kjúšú a Šikoku. V rodném jazyce těchto ostrovů se mu říká Oni-momiji, což znamená ďábelský javor. Je tak označován kvůli „divokému a násilnému vzhledu listů“. V západní kultuře si lidé nebyli vědomi původu jména a název Acer diabolicum zdůvodňovali pichlavými chlupy na semenech a/nebo dvou čnělek tvarem připomínajících rohy Satana. Má hladkou šedohnědou kůru a v době vegetace zelené pětilaločné listy velké 10 až 20 cm, které se na podzim mívají červenofialovou barvu.

Nedaleko tohoto krásného javoru pomalu odhazuje svůj šat i jiný asijský druh stromu a to korkovník čínský (Phellodendron chinense). Jeho nepřehlédnutelné žluté podzimní listy vysoce kontrastují s nedalekým lesním porostem. Tento druh korkovníku patří mezi padesát základních druhů rostlin čínské lidové medicíny, kde se využívá kůra rostliny. Preferuje dobře odvodněnou hlubokou zeminu v plném slunci neutrálních až alkalických hodnot. Nejlépe se mu daří v oblastech s dlouhými horkými léty. V Číně se nazývá lidovým názvem „žlutá jedle“ a jeho léčivé účinky byly poprvé zmíněny ve starých lékařských spisech asi 250 let před naším letopočtem.

Zpět na novinky