Světový den velryb
Třetí únorová sobota je už od roku 1980 věnována velrybám. V rámci tohoto dne si připomínáme, kdo jsou velryby, jaké jsou důvody jejich ohrožení a také proč je potřeba tyto obří mořské savce chránit.
Světový den velryb byl zaveden v roce 1980 na Maui (Havaj) při příležitosti každoroční migrace keporkaků. Právě na přelomu zimy a jara připlouvají z Aljašky ke břehům Havajských ostrovů tisíce těchto kytovců, aby zde samice porodily. Den věnovaný velrybám se slaví nejrůznějšími přehlídkami, festivaly a vzdělávacími aktivitami.
Ohrožení velryb
Většinu velryb ohrožují především znečištění moří a oceánů plasty, ropnými produkty a dalšími látkami, dále změny klimatu, srážky s loděmi, ale také stále přetrvávající komerční lov. Přestože je komerční lov velryb od roku 1986 de facto zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (The International Whaling Commission, IWC), některé země jej obcházejí pod záminkou lovu pro vědecké účely. Výjimku mají přitom jen původní obyvatele v některých oblastech, pro které je lov velryb tradicí a často jedinou obživou. Velryby se mohou stát i nechtěnými úlovky (tzv. bycatch), kdy se zapletou do rybářských sítí a následně se utopí. Velkým problémem je i nadměrný hluk způsobený lodními šrouby či sonary, který jim ztěžuje orientaci, a tím i lov kořisti. Hlučné prostředí má také za následek to, že velryby na sebe začínají „křičet“ (zvýší amplitudu volání), což ale vede ke zvýšenému výdeji energie, změně významu vokalizace a také k vyššímu ohrožení ze strany potenciálních predátorů (více zde).
Několik velrybích nej…
- Vůbec největší velrybou a zároveň největším a nejtěžším živočichem všech dob je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Dosahuje délky 24-30 m a hmotnosti až 150 tun.
- Do největších hloubek (až 2000 m) se potápí vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus), k čemuž mu pomáhá spermacetový orgán umístěný v hlavě a vyplněný 1900 l spermacetu neboli vorvaňoviny. Přestože je vorvaň zhruba o polovinu menší než plejtvák obrovský, je největším ozubeným kytovcem a jeho rozměry mu stačí na třetí místo ve velikosti mezi současnými živočichy.
- Keporkak (Megaptera novaeangliae) je nazýván též hrboun dlouhoploutvý. Tento název lépe vystihuje morfologické znaky této velryby – má velmi dlouhé „prsní“ ploutve (mezi velrybami nejdelší) a na hlavě hrbolky velikosti asi poloviny golfového míčku. Každý z nich má vlasový váček s jedním 1-3 cm dlouhým chlupem vyrůstajícím ze středu. Hrbolky mají pravděpodobně smyslovou funkci.
Velryby v Zoo Ostrava
V zoologických zahradách se tito obři nechovají nikde na světě. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava přesto velryby zastoupeny jsou. To proto, abychom mohli návštěvníkům tyto majestátní a zároveň ohrožené tvory představit názornějším způsobem než jen prostřednictvím informačních tabulí, a to v podobě kosterních modelů v životní velikosti. Jedná se o model kostry plejtváka obrovského (bez ocasu) a model lebky vorvaně. Oba modely se nacházejí u pavilonu slonů. Kosterní modely v zoo mají být zároveň jakýmsi varováním, aby v důsledku lidské činnosti jednou nezůstaly z těchto živočichů jen kostry…
19.2.2021Nový druh v Zoo Ostrava: Vzácný amazoňan fialovotemenný
15.2.2021Den pro hrochy
14.2.2021Valentýn v zoo - ONLINE
12.2.2021Darwinův den
11.2.2021Saola, tajemný „asijský jednorožec“, kterého žádný vědec nespatřil na vlastní oči, je nyní k vidění v Zoo Ostrava