Broskvoň

První májový den a vlastně celý měsíc květen je neodmyslitelně spojen se svátkem zamilovaných i lásky jako takové. K prvomájovým tradicím patří nepochybně líbaní zamilovaných párů pod rozkvetlým stromem. Tomu ale předchází i řada tradičních aktivit probíhajících už během noci z 30. dubna na 1. května, mezi něž patří stavění a hlídání máje, vylévání cestiček mezi domy milenců či malování srdcí a nápisů na jejich dveře.

Tradice líbání pod rozkvetlým stromem není podle etnografů starý. Pochází snad z počátku 20. století. Nejčastěji bývá tento krásný zvyk uskutečňován pod třešní, višní, jabloní či břízou. Tyto stromy mohou návštěvníci obdivovat také v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, kde roste několik druhů a kultivarů těchto rostlin. Nejvýraznějšími květy se v tuto dobu mohou chlubit zejména zástupci rodu Prunus, kam patří třešně, višně, broskvoně či střemchy. Pod Pavilonem evoluce právě krásně rozkvétají kultivary třešní s názvem Accolade. Je to kříženec mezi třešní Sargentovou (Prunus sargentii) a třešní chloupkatou (Prunus subhirtella), což jsou obě okrasné třešně. Přesto je lze zařadit k sakurám, protože toto jméno jsme si zvykli spojovat se všemi okrasnými třešněmi, jež nám na jaře nabízejí záplavu květů různých barev. Převislou sakuru – třešni chloupkatou (Prunus subhirtella) je možné spatřit naproti Expozice Dálného východu ve svahu na Cestě stínu. U voliér sovic sněžných a u expozice Čitván nakvétají růžovými květy broskvoně. Na Cestě vody u nedaleko nových voliér sov vykvétají asijské střemchy (Prunus padus var. asiatica).

S kultivary střemchy (Prunus padus) je možné se seznámit také v blízkosti Pavilonu evoluce. V keřovité formě vyrůstá do výšky 2 metrů, ve stromové téměř 15 metrů. Má hustou korunu, široce vejcovitou až kuželovitou, v průměru do 8 metrů. Jde o velice otužilou dřevinu. Snáší půdu hlinitou i jílovitou, kyselou i zásaditou, nesnáší však suchá stanoviště. Plody se pro trpkou chuť k přímé konzumaci nehodí, používají se jako přísada do kompotových směsí a při výrobě marmelád. Plody jsou vhodnou a oblíbenou potravou lesního ptactva. V severských zemích se plodů využívá k výrobě destilátů nebo vín. V době květu je střemcha významnou medonosnou rostlinou. Nahnědlé dřevo je vyhledávanou surovinou řezbářů a je vhodné pro výrobu vycházkových holí. Kůra a semena jsou však toxické jak pro dobytek, tak i pro člověka. Je to velice variabilní druh, je známo více než 25 poddruhů. V České republice se vyskytují hlavně dva druhy – střemcha obecná evropská (Prunus padus subsp. padus) a střemcha obecná skalní (Prunus padus subsp. borealis), která je navíc považována za kriticky ohrožený druh. Střemcha bývala považována za magickou dřevinu. Ze dřeva  byla vyráběna držadla pluhu, aby byla orba úspěšná a proutky střemchy byly ponechávány ve stavení, aby se zabránilo zlým duchům vstoupit do obydlí.

Zpět na novinky