Mangusty žíhané

Rekonstrukce zadní části pavilonu Tanganika byla dokončena. Tuto nejstarší část, která byla postavena na začátku 60. let minulého století, kdysi obývali sloni a nosorožci. V nově upravených prostorech se můžetei těšit na zcela nový druh. Znovu je otevřena i část s převráceným světelným režimem, Noční Tanganika, která musela být kvůli stavebním úpravám také uzavřena.

Původní budova byla postavena v roce 1962 a sloužila jako pavilon slonů. Vystřídali se v něm celkem tři sloni. Nejdéle zde žila samice slona indického, od roku 1967 až do roku 1991, kdy musela být utracena kvůli zhoubnému onemocnění kopyt. Od roku 1974 obýval pavilon i pár nosorožců tuponosých. Samice uhynula v roce 2008, samec byl v roce 2010 převezen do Dvora Králové, kde žil do roku 2017. Vnitřní ubikace měly oba druhy odděleny, ve venkovním výběhu se střídaly. Prostory byly pro tato zvířata naprosto nevhodné a odpovídaly dobovému pojetí chovu zvířat v lidské péči.

Začátkem 70. let byla zahájena stavba části, kde jsou nyní k vidění hroši a krokodýli. Ta byla do současné podoby zrekonstruována jako první – v roce 2011. Poté následovala přestavba prostřední spojovací části, původně pro tapíry a kapybary, ze které vznikla expozice pro menší zvířata s převráceným světelným režimem, Noční Tanganika (2016). Díky převrácenému režimu mohou tyto živočichy návštěvníci pozorovat v době, kdy jsou aktivní. Kromě zraku uzpůsobenému k nočnímu vidění mají i velmi jemný sluch. Vzhledem k tomu, že rekonstruovaná část bezprostředně sousedí, museli být všichni obyvatelé Noční Tanganiky přemístěni do zázemí, a proto byla i tato část po dobu stavebních úprav nepřístupná. Lidé se tak mohou opět těšit na damany stromové, komby Garnettovy, pasumce elektrické a další noční tvory. Vrátil se také osinák africký, hlodavec příbuzný dikobrazům.

Nově zrekonstruovaná zadní část Tanganiky je zatím obydlena zvířaty jen částečně. Prostory po slonech a nosorožcích byly zásadně přebudovány pro mnohem menší zvířata, která ale žijí v početných koloniích. Jsou to mangusty žíhané (Mungos mungo). Tyto šelmy z čeledi promykovitých (Herpestidae) žijí v rodinných skupinách, které mohou mít až 40 členů. Jsou aktivní přes den, v noci odpočívají ve vlastních vyhrabaných zemních norách, kde rodí i mláďata. Expozičně-chovatelské zařízení je zpodobněno členitě, a kromě volného prostoru zahrnuje i nory, do kterých lze na několika místech nahlédnout skleněnými průhledy. Aktuálně jej obývá skupina pěti samců. Až se v novém prostředí zabydlí, dovezou k nim pracovníci zoo samice.

Naproti expozice mangust zůstala kostra hrocha, vedle ní zbývá dobudovat nové akvárium o objemu 7000 litrů. Prezentovat bude ichtyofaunu písčitých zón jezera Tanganika. V rámci rekonstrukce byl upraven i zadní vstup do pavilonu, který byl doplněn vyrovnávací rampou pro pohodlný přístup kočárků a invalidních vozíků. Celkové náklady na přestavbu této části pavilonu činily 25,5 milionů korun a byly hrazeny z prostředků statutárního města Ostrava, které je zřizovatelem a majitelem Zoo Ostrava.

Zpět na novinky