Ve výběhu naproti kosterního modelu šavlozubce k vidění skupinka mláďat největšího nelétavého ptáka Jižní Ameriky – nandu pampového. Vzorně o ně pečuje jejich otec. Matky se do odchovu svých potomků nijak nezapojují, a jsou od samce s mláďaty dokonce oddělené ve výběhu s vikuněmi.

U nandu pampových obstarává péči o potomstvo výhradně samec, včetně inkubace vajec. Samec se páří s více samicemi, které pak snášejí vejce do jednoho hnízda. Snůšku samec inkubuje 35–40 dní. Letos snesly samice do hnízda celkem 22 vajec, z nichž se vyklubalo 30. dubna 2025 šest mláďat. Zbytek vajec se buď nevyklubal nebo byla vejce neoplozená. Mláďata ihned po vylíhnutí opouštějí hnízdo a jsou schopna si hledat potravu – patří mezi tzv. nekrmivá mláďata. Péče samce spočívá v tom, že mláďata střeží a vodí za potravou, a to až do stáří asi šesti měsíců.

Samce s mláďaty mohou návštěvníci Zoo Ostrava vidět ve výběhu naproti kosterního modelu šavlozubce, resp. výběhu lvů.

Nandu pampový (Rhea americana) je nelétavý pták obývající jihoamerické pampy. Je výborným běžcem (běhá rychlostí až 60 km/h). Křídla, která nemá uzpůsobená k letu, používá při běhu k udržování rovnováhy, nebo když chce prudce změnit směr, příp. zastavit. Žije v místech s vysokou travní vegetací, ale i na okrajích lesů. Vystupuje až do výšky 2000 m n. m. Mladí nanduové zůstávají ve skupinách až do své pohlavní dospělosti, tedy do věku dvou až tří let. V Červeném seznamu (IUCN Red List) je řazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened). V jeho domovině je ohrožován zejména lovem pro maso a využíváním travnatých ploch, které obývá, pro zemědělství.

Zpět na novinky