Přestože tak vypadá, o palmu se nejedná. Jde o cykas japonský patřící spolu s jinany a jehličnany mezi nahosemenné rostliny. V Zoo Ostrava mají tuto starobylou rostlinu v tropickém skleníku, kde ji mohou zájemci obdivovat při víkendových komentovaných prohlídkách. A že je co obdivovat! Cykas zde právě kvete, což se děje poměrně zřídka, obvykle pro mnoha desítkách let.

Cykasy patří k nejstarším živým organismům na světě. Pro řadu prehistorických prvků bývají označovány jako živoucí fosilie*). Jedná se o velmi dlouho žijící stromy. Některé propočty ukazují na stáří až 2000 let. Stáří cykasů v japonských zahradách se odhaduje na více než 1100 let. Určování věku je poměrně složité, protože tyto rostliny nemají letokruhy. Odhady vycházejí ze znalostí průměrné rychlosti růstu a počtu jizev po listech. 

Cykas japonský (Cycas revoluta) pochází z jižního Japonska a je nejznámějším druhem mezi třemi stovkami známých druhů cykasů. Roste na osluněných svazích s vápencovým podkladem. Někdy se objevuje i v lesích, ale vždy musí růst na vápenci. Pěstovat běžně dostupné cykasy není nijak náročné. Rostliny v domácích podmínkách vytvářejí obvykle jednou ročně vrh listů, které rostou ze středu a odvíjejí se podobně jako listy kapradin. Kmen je zdrojem škrobovitého sága, které se využívá jako potrava. Škrob z cykasů se v minulosti průmyslově vyráběl. V Japonsku na ostrově Rjúkjú se z něj vyrábí druh saké a pojídána byla i semena, ta ale až po zpracování. Části cykasů jsou totiž jedovaté a před konzumací musejí být speciálně proprány a dále upraveny.

V současné době je kvetoucí cykas japonský k vidění v pěstebních sklenících v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v rámci komentovaných prohlídek skleníků. Prohlídky probíhají o sobotách a nedělích vždy v 11 a ve 14 hodin, jsou v ceně vstupného do zoo a trvají 1,5 až 2 hodiny. Sraz zájemců je vždy u výběhu plameňáků, kde si skupinu vyzvedne průvodce.

*) Živoucí fosilií je nazýván druh nebo rod, který byl součástí původně velké skupiny, ale všechny jemu příbuzné druhy již dávno vymřely a tento druh zůstal na Zemi sám.

Zpět na novinky