Stavba Amphibiaria

Historicky druhá nejvyšší návštěvnost, přes dva tisíce mláďat, mezi nimiž byly i velmi vzácné a raritní odchovy, nejvyšší počet jedinců poskytnutých pro repatriační projekty (49), nové druhy zvířat i rostlin, zahájení výstavby dvou nových expozičně-chovatelských celků, řada oprav a rekonstrukcí, premiéra dokumentárního seriálu z produkce zoo, stovky realizovaných vzdělávacích programů. To je jen částečný výčet významných akcí a aktivit, které se během loňského roku udály v ostravské zoo.

Návštěvnost
V loňském roce navštívilo ostravskou zoo 621 443 lidí. Hranici 600 tisíc se podařilo překročit počtvrté za sebou. Nedosáhli jsme na rekord z roku 2024, kdy dorazilo 630 577 návštěvníků, přesto byla loňská návštěvnost mimořádná a historicky druhá nejvyšší. Zaznamenali jsme ale pár dílčích rekordů: v červnu (86 418), srpnu (125 181) a listopadu (19 093). Srpnová návštěvnost byla vůbec nejvyšší měsíční návštěvností v celé historii zoo. Naopak, kvůli nepříznivému počasí, které panovalo v červenci a září, přišlo v těchto jinak silných měsících o poznání méně lidí, než obvykle přichází. Vážíme si toho, že k nám lidé míří v takovém počtu. Díky tomu můžeme podporovat záchranu nejohroženějších druhů na různých místech naší planety, kterým hrozí úplné vyhubení. Je to už pět korun z každého vstupu, které putují na speciální účet, z něhož jsou podporovány vybrané ochranářské projekty.

Stavba nových expozic
Hned zkraje roku byla zahájena výstavba Amphibiaria – specializovaného pavilonu pro obojživelníky, nejohroženější skupinu obratlovců. V průběhu roku byla dokončena 1. etapa stavby zahrnující hrubou stavbu včetně veškeré technické přípravy. Následovat bude vybavení pavilonu terárii a technologiemi, příprava informačního systému a zabydlování zvířat. Obojživelníci jsou nesmírně citliví, především na infekční onemocnění chytridiomykózu, proto bude zapotřebí přísná karanténa každého dovezeného jedince, než se zvířata umístí do společné budovy nové stavby. V souvislosti s tímto aspektem byly v zázemí postaveny karanténní kontejnery k aklimatizaci a případné léčbě dovezených zvířat. Tak trochu ve stínu Amphibiaria začaly vznikat další pokladny a druhý vstup do zoo. Se stále stoupajícím počtem návštěvníků potřebujeme posílit vstupní areál, aby mohli být lidé rychleji a pohodlněji odbaveni. Na konci září 2025 byla zahájena dlouho očekávaná stavba expozičně-chovatelského komplexu pro tučňáky. Děkujeme našemu zřizovateli a majiteli statutárnímu městu Ostrava za finanční podporu, díky které můžeme stavět a stále rozvíjet naši zoo. Dále v zoo probíhaly rekonstrukce, úpravy a rozšíření hned několika expozičních celků: dokončení rekonstrukce pavilonu Malá Amazonie, rozšíření a rekonstrukce výběhu jaků, rekonstrukce dvou výběhů jihoamerických koček. Na závěr roku proběhla oprava návštěvnického oplocení na mnoha místech v zoo. 

Chov zvířat v roce 2025
Zoo Ostrava chovala na konci roku 2025 451 druhů zvířat v 6 140 jedincích. Zhruba jedna třetina druhů patří k ohroženým a je vedena v mezinárodním Červeném seznamu (The IUCN Red List). Sedm taxonů je zařazeno dokonce v kategorii vyhubený v přírodě (Extinct in the Wild), což je poslední kategorie před kategorií vyhubený (Extinct). V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se i Zoo Ostrava podílí na zachování biologické rozmanitosti a je zapojena do bezmála stovky mezinárodních záchranných programů na udržení životaschopných populací vzácných živočichů chovaných v lidské péči, především v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Dva z těchto programů zároveň i vedeme – EAZA ex situ program pro šimpanze a EAZA ex situ program pro živorodkovité.

-    Mláďata
V ostravské zoologické zahradě se za uplynulý rok 2025 narodilo, vylíhlo či vykulilo přes 2200 mláďat – zástupců všech skupin živočichů. Nejvíce z nich bylo u paprskoploutvých ryb (více než 1500), nemálo také u ptáků, savců, korýšů, plazů a obojživelníků. Byla mezi nimi řada velmi vzácných, raritních a mimořádných odchovů. Některým druhům se podařilo odchovat mláďata úplně poprvé. Na druhou stranu, a to k chovu zvířat taky patří, některá mláďata nepřežila. Jelikož se v zoo snažíme co nejvíce respektovat přirozené děje, zasahujeme zvířatům do péče o potomky jen výjimečně. Za všechna úspěšně odchovaná mláďata zmiňme mládě lemura mongoze (Eulemur mongoz), které je jediným mládětem tohoto kriticky ohroženého primáta narozeným v Evropě, v pořadí čtvrté mládě kriticky ohroženého šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus) či mládě komby Garnettovy (Otolemur garnettii), jedno za tří přeživších mláďat v roce 2025 v Evropě. Rozmnožily se mezi jinými i dva druhy ohrožených jihoamerických papoušků amazoňani velcí (Amazona oratrix) a amazoňani vínorudí (Amazona vinacea). Oba páry vyvedly dvě mláďata. U ještěrů byl opětovný odchov krokodýlovců vietnamských (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis) – čtyři mláďata, nebo vylíhnutí 14 mláďat kriticky ohroženého gekona modrého (Lygodactylus williamsi).

Poprvé se v ostravské zoo rozmnožily tayry (Eira barbara), samice této lasicovité šelmy odchovala dvě mláďata, vzácní filipínští jeleni sambaři skvrnití (Rusa alfredi) – jedno mládě, a také lemuři širokonosí (Prolemur simus), těm se však mláďata nepodařilo odchovat. Zato ústřičníci velcí (Haematopus ostralegus) odchovali dvě mláďata bez problémů. První mláďata měly také drápatečky Merlinovy (Pseudhymenochirus merlini) či želvy pelusie hnědé (Pelusios castaneus), kde se o úspěch zasadili svými schopnostmi chovatelé, vytrvale zkoušející najít vhodné podmínky a zvířata správně stimulovat. Raritní je také náš přirozený prvoodchov dvou mláďat nožovek běločelých (Apteronotus albifrons). Tento druh se komerčně rozmnožuje za pomoci hormonální stimulace, ale přirozený odchov je vzácný.

Po dlouhých 23 letech se narodila dvě mláďata u jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi), po delší době odchovali dvě mláďata i kočkodani Dianini (Cercopithecus diana), po třech letech se narodilo mládě u zeber Grévyho (Equus grevyi). Dále se podařilo odchovat mládě u karakalů (Caracal caracal). Rekordní odchovy se zdařily i u orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus barbatus) – celkem čtyři mláďata, supů hnědých (Aegypius monachus) – dvě mláďata. Početné snůšky byly i u krajt zelených (Morelia viridis) – 11 vylíhnutých mláďat.

Dařilo se i druhům, jejichž přirozeně odchovaná mláďata poskytujeme pro podporu volně žijících populací. Většina z nich byla vypuštěna do přírody, některá posílila chovatelskou základnu. Velmi si ceníme toho, že v roce 2025 jsme pro repatriační projekty mohli bezplatně poskytnout celkem 49 mladých jedinců. To je o 13 jedinců více než v předchozím roce a zároveň dosavadní nejvyšší počet za rok! Mimořádná byla zejména sezóna u (orlo)supů. 

Jedná se o:
- 10 sov pálených (Tyto alba guttata) – vypuštěny v ČR
- 9 sýčků obecných (Athene noctua) – vypuštěni v ČR
- 2 výry velké (Bubo bubo bubo) – vypuštěni v ČR
- 7 puštíků bělavých (Strix uralensis macroura) – vypuštěni v Rakousku
- 4 orlosupy bradaté (Gypaetus barbatus barbatus) – dva vypuštěni v Bulharsku, po jednom v Německu a ve Francii
- 2 supy mrchožravé (Neophron percnopterus percnopterus) – převezeni do Bulharska, kde budou vypuštěni v roce 2026
- 1 supa hnědého (Aegypius monachus) – vypuštěn v Bulharsku
- 1 supa bělohlavého (Gyps fulvus fulvus) – vypuštěn v Bulharsku
- 11 poláků malých (Aythya nyroca) – vypuštěni v ČR
- 2 orly mořské (Haliaeetus albicilla) – převezeni do chovatelské základny ve Francii

Nové druhy zvířat
Mezi nové doposud nechované druhy pořízené v roce 2025 patří například holub zlatoprsý (Gallicolumba rufigula), který obývá Voliéru Papua. V Malé Amazonii je k vidění pralesnička strašná (Phyllobates terribilis), v Pavilonu evoluce pak halančík Sjoestedtův (Fundulopanchax sjostedti). Některé nové druhy zatím pobývají v chovatelském zázemí: margay (Leopardus wiedii), flétňák kápový (Cracticus cassicus), červorovec splývavý (Typhlonectes natans), který se zde dokonce už i rozmnožil, rak papuánský (Cherax peknyi) nebo gekon (Cyrtodactylus deccanensis). V jednom případě došlo k návratu dříve chovaného druhu – manula (Otocolobus manul manul). Naopak jsme ukončili chov veverek šedobřichých (Tamiops swinhoei) a úhynem poslední staré samice jsme dočasně přerušili i chov pardálů obláčkových (Neofelis nebulosa).

Transporty
V roce 2025 proběhlo v Zoo Ostrava 130 transportů. Celkem jsme dovezli 236 jedinců. Naopak, ze zoo jsme úspěšně odvezli 519 jedinců – většinou se jednalo o odchovaná mláďata, která posílila chovy v jiných zoologických zahradách. Dovezli jsme mladou samici lva indického (Panthera leo persica), poté co naše původní samice musela být ze zdravotních důvodů utracena. Dovezli jsme i nového chovného samce žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi), zatímco náš původní samec odcestoval do Zoo Jihlava, kde se připojil ke zdejší samčí skupině. Významný byl odvoz chovného páru lemurů Sclaterových (Eulemur flavifrons) do specializovaného chovného centra v Zoo Mulhouse jako poslední šance k záchraně tohoto druhu v evropských zoologických zahradách. Ze Zoo La Teste k nám byl dovezen chovný samec hulmana posvátného (Semnopithecus entellus) a ze Zoo Hodonín nová chovná samice šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus).

Mezi nejkomplikovanější a nejdelší transporty jistě patřil odvoz samice outloně malého (Xanthonycticebus pygmaeus) do Zoo Taipei a odvoz mladého samce slona indického (Elephas maximus) do francouzské Zoo Pont Scorff. Zatímco slon byl bezesporu největším transportovaným zvířetem, tím nejmenším byla vláknovka Berghia stephaniae. Tento mořský zadožábrý plž má délku jen okolo jednoho centimetru. Je zároveň velmi křehký, proto jsme do vzdálenějších zoologických zahrad posílali raději jen vajíčka. Ta jsou menší než milimetr, ale ve snůšce jich bývají stovky. Nejvíce jedinců jednoho druhu, kteří byli z naší zoo v roce 2025 odvezeni, patřilo také k mořským bezobratlým – šlo o krevety Lysmata boggessi (do 4 institucí jsme poslali celkem 75 jedinců). Jak tato kreveta, tak výše zmíněná vláknovka patří mezi predátory škodlivých sasanek v mořských akváriích.

Botanický park v roce 2025
Vedle udržování záložních populací ohrožených druhů zvířat, se v ostravské zoo podílíme na záchraně českých i cizokrajných rostlinných druhů, u kterých hrozí, že bychom je mohli ztratit navždy. Za rok 2025 nám jich přibylo 14. Zajímavým přírůstkem je například ibišek křehký (Hibiscus fragilis) nebo velmi unikátní exemplář – leknín trpasličí (Nymphaea thermarum). Tato nenápadná, ale vzácná rostlina byla až do roku 2024 považována ve volné přírodě již za vyhubenou. V zoo je umístěna ve speciální nádrži v jednom z pěstebních skleníků v botanickém zázemí. Tyto prostory jsou návštěvníkům přístupné pouze v rámci komentovaných prohlídek, které probíhaly od dubna až do prosince vždy o víkendech. V roce 2025 se jich zúčastnilo bezmála tři tisíce zájemců. Velmi dobře se daří záchranný program včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum), jehož semena jsou vrácena na původní lokality. Druhým rokem se v předjaří uskutečnily i komentované prohlídky bonsají – během březnových víkendů ve fóliovníku, kam jsou bonsaje na zimu přestěhovány z venkovní expozice u vstupu do zoo. Zúčastnilo se jich přes 300 zájemců. Významnou událostí v oblasti botaniky se stalo zařazení rododendronů v Zoo Ostrava do Národních sbírek. V areálu zoo roste téměř 8 000 exemplářů v přibližně 550 druzích a kultivarech. Jedná se o jednu z největších sbírek v rámci České republiky i Slovenska. 

Seriál Na chvíli na Zemi
Šestidílný dokumentární seriál Na chvíli na Zemi produkovala Zoo Ostrava ve spolupráci s agenturou Sandiva za podpory statutárního města Ostrava a Moravskoslezského kraje. Seriál prezentuje moderní zoologické zahrady nejen jako místa odpočinku a zábavy, ale zejména jako instituce usilující o ochranu přírody a záchranu nejohroženějších druhů. Záběry mapují pestrou škálu aktivit Zoo Ostrava v oblasti ochrany divokých zvířat, druhové rozmanitosti, zachování a obnovy původního prostředí a dalších aktivit směřujících k ochraně přírody v ČR i daleko za hranicemi v různých koutech světa. Úspěchy záchranných projektů řadí ostravskou zoo k významným a uznávaným ochranářským institucím v domácím i světovém měřítku. Ochranářská práce zoologických zahrad však není při návštěvě zoo tak zřejmá, proto věříme, že seriál napomůže tuto mravenčí práci a důležitou úlohu moderních zoologických zahrad zviditelnit. Diváci mohou nahlédnout do zákulisí chovu ohrožených zvířat v zoo a nechat se zavést i na několik míst vzdálených tisíce kilometrů od Ostravy. Premiéra šestidílného seriálu se uskutečnila 24. dubna 2025 v Olomouci v rámci mezinárodního filmového festivalu Academia Film Olomouc. Seriál se následně prezentoval na dalších mezinárodních i tuzemských festivalech o ochraně přírody a od 1. června je také dostupný na Oneplay. 

Ochrana přírody
Vedle mezinárodních záchovných programů probíhajících v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami se zoo zapojila do podpory ochranářských projektů, které jsou realizovány přímo v místech výskytu daných druhů (in situ). V rámci ochrany přírody jsme dosáhli hned několika milníků:
-    Zoo hostila mezinárodní jednání odborníků na lidoopy
Po dobu tří březnových dní probíhalo pololetní jednání Odborné komise pro lidoopy (tzv. Lidoopí TAG) v Zoo Ostrava. Jednání se zúčastnilo více než 40 kolegů z 25 zahraničních a jedné české zoo a další odborníci z vědeckých pracovišť v Německu a Holandsku, kteří jsou poradními členy TAGu.  
-    Podpora in situ projektů
V roce 2025 bylo podpořeno celkem 16 ochranářských projektů. Tyto projekty jsou realizované v místech přirozeného výskytu zvířat v různých koutech světa, dva z nich také v České republice. Prostřednictvím tohoto programu jsou do podpory ochrany přírody zapojeni i všichni návštěvníci zoo.
-    Lidé během podpořili vzácné langury
Devátý ročník charitativního běhu v Zoo Ostrava, který se tradičně uskutečnil na konci srpna ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice, přilákal tisíc běžců, kteří tak pomohli záchraně langura Delacourova (Trachypithecus delacouri). Vyskytuje se pouze ve Vietnamu a patří mezi nejohroženější primáty světa. Na jeho ochranu putovalo přes 260 tisíc Kč.

Biodiverzita v zoo
Pokračovaly aktivity podporující další zvyšování biodiverzity přírodního areálu zoo, který je útočištěm také pro mnoho volně se vyskytujících druhů. Byl vytvořen nový biotop v dolní části areálu – jedná se o největší bezlesou plochu, z níž část byla přeměněna na rozvolněný sad s výsadbou přes 50 plodonosných dřevin (jeřábů a hlohyň). Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou byla obnovena kolmá stěna pro samotářské včely, vytvořen nový písčitý biotop a dvě nové tůně. Proběhla také inventarizace vodních a mokřadních rostlin. Sledovali jsme dále vliv studeného a deštivého měsíce května na přežívání mláďat pěvců. 

Vzdělávací aktivity
V průběhu roku realizovali pracovníci výukového centra zoo 334 výukových programů pro více než 7 385 žáků z celého moravskoslezského regionu i dalších částí republiky. Zorganizovali také tři vědomostní soutěže pro žáky základních škol a dále již 19. ročník odborné konference určené pedagogickým pracovníkům: „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“. Pro širokou veřejnost dále uspořádali řadu doprovodných akcí, přednášek, speciálních prohlídek, komentovaných setkání a dalších aktivit, které mají za cíl prezentovat ochranářskou práci ostravské zoo, zapojení do podpory mezinárodních ochranářských projektů, význam a poslání moderních zoologických zahrad a zároveň přinášejí náměty a příklady environmentálně šetrného chování a konkrétních činů, kterými může každý z nás přispět k ochraně životního prostředí a šetrnějšímu spotřebitelskému chování. 

Další významné události
Již pátou sezónu mohli Ostravané i další zájemci zvolit atraktivní způsob dopravy do zoo dvoupodlažními autobusy, které během sezóny pendlovaly mezi zoo a dvěma nejlidnatějšími částmi Ostravy – Porubou a Ostravou-Jih. Další možností netradiční dopravy byla opět i jízda vlakem pohornickou krajinou z Českého Těšína na zastávku nedaleko zoo. Pokračovala i spolupráce se Záchranným útvarem Hasičského záchranného sboru České republiky – byly realizovány další kurzy manipulace se zvířaty pro hasiče z celé republiky. Rozvíjela se další spolupráce s Ostravskou univerzitou, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou, Záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy v Bartošovicích, Českou koalicí pro ochranu biodiverzity, partnerskými zoologickými a botanickými zahradami a dalšími institucemi.

Velký zájem dobrovolníků o nezištnou pomoc v zoo nepolevoval ani v loňském roce. Lidé uklízeli areál, natírali ploty, hlídali expozice, zapojovali se do akcí pro veřejnost. Celkem to bylo 68 dobrovolníků, z nichž více než polovina je i členy Kruhu přátel zoo. Dohromady zoo věnovali 2034 hodin, o téměř 150 hodin více oproti roku 2024. Zájem přetrvával i mezi firmami, které k nám v rámci firemního dobrovolnictví vyslaly bezmála 500 svých zaměstnanců. 

Děkujeme za přízeň a podporu – dárcům, dobrovolníkům, statutárnímu městu Ostrava a dalším partnerským organizacím a institucím. V novém roce Vám přejeme štěstí, pohodu a pevné zdraví!

Zpět na novinky