Pravidelní návštěvníci zoo vědí, že kromě chovaných druhů ptáků mohou v areálu zoo pozorovat řadu volně žijících druhů – v tomto období jsou to zejména drobní pěvci okolo krmítek, ale také strakapoudi, kachny divoké a další. Občas se mezi nimi objeví i vzácnější hosté. V minulosti to byli například potáplice severní nebo brkoslav severní. V minulém týdnu zaznamenali pracovníci zoo u jednoho z rybníků chřástala vodního.

Chřástala vodního (Rallus aquaticus) je v přírodě snadnější slyšet než spatřit. Je to velmi elegantní a obdivuhodný ptačí druh, který je dokonale přizpůsoben životu v hustých bažinných porostech. Jeho trup je jakoby ze stran zploštělý, což mu spolu s úžasnou mrštností umožňuje bleskurychle zmizet i v tom nejhustším porostu. Pokud někdo měl to štěstí a chřástala zahlédl, bylo to většinou jen na krátký okamžik, kdy vyplašený pták mizel v hustém porostu. Chřástala vodního jsme až do nedávna mohli objevit pouze v odlehlých a špatně přístupných rákosinách. Jako u mnoha dalších ptačích druhů, např. v zoo každoročně hnízdících slípek zelenonohých, však dochází ke změně plachosti a tito ptáci přilétají i do blízkosti lidských sídel. I zde však žijí chřástali většinou utajeným způsobem života a prozradí je zejména nezaměnitelné kvičivé hlasové projevy. 

Chřástal vodní se živí především hmyzem a dalšími drobnými živočichy, semeny, plody i zelenými částmi rostlin. Potravu sbírá při procházení rostlinným porostem, zobák často zapichuje do bahna. Když je hladový, nepohrdne ani ozobáváním nalezené mrtvé ryby, jak tomu bylo i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava (viz video). Chřástal jen nerad létá. Jeho nechuť k pohybu vzduchem se projevuje i v okamžicích ohrožení. Téměř vždy preferuje útěk před vzlétnutím. Většina našich chřástalů vodních na zimu odlétá do jihozápadní Evropy. Žel, i dnes se stávají terčem pro náruživé lovce z Francie, Itálie a Španělska. Na hnízdiště se vracejí od poloviny března do poloviny dubna.

Hnízdo chřástala vodního, které je kryto stříškou z listů, staví na stoličkách ostřice a podobných místech. Snůšku 7 až 10 vajec zahřívají oba rodiče a společně také pečují o mláďata, která brzo po vylíhnutí opouštějí hnízdo. Hnízdí dvakrát ročně. Mláďata z prvního hnízdění doprovázejí rodiče při výchově mláďat z hnízdění druhého. V ostravské zoo zatím nehnízdí – rákosiny na rybnících jsou pro něj příliš malé. Zato ho v posledních letech můžeme v přírodním areálu zoo pozorovat na tahu anebo jako zimního hosta. Jeho zimování je však vzácnou výjimkou. Odhaduje se, že v ČR zimuje do 50 jedinců. Počet hnízdních párů se u nás blíží 2 tisícům. Ochrana lokalit, kde najdou ptáci dostatek potravy a úkrytů, stejně tak vhodných a bezpečných míst pro rozmnožování, je zásadní pro ochranu chřástalů. 

Zachování a obnova mokřadních ekosystémů, které jsou útočištěm nejen chřástalů, ale obrovského množství dalších živočišných i rostlinných druhů, je předmětem nové kampaně evropských zoologických zahrad vyhlášené na léta 2026 a 2027 s názvem Wetlands fot Life (Mokřady pro život).

Zpět na novinky