Kondoři královští se v zoologických zahradách chovají poměrně vzácně a jen velmi ojediněle se zde rozmnožují. Hlavním důvodem, proč se nedaří mláďata odchovávat, je problém se sestavením harmonizujícího páru a zajištění vhodných podmínek pro hnízdění. V Zoo Ostrava se tito pestře zbarvení mrchožrouti chovají od roku 1970 a teprve v roce 2017 se zde podařilo rodičovskému páru odchovat první mládě. Od té doby se kondoři rozmnožili již několikrát. Aktuálně pečují o své sedmé mládě. Přestože se chovatelé snaží do odchovů nijak nezasahovat, občas při nich asistují, aby se zvýšila šance na úspěšný odchov mláděte. Přirozeně odchovaná mláďata svými rodiči mají pro evropský chov mimořádný význam.

Rodičovský pár kondorů královských byl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava sestaven v roce 2011 a rozmnožovat se začal už v roce 2014. První hnízdění však byla neúspěšná. Pár vejce inkuboval, komplikace ale nastaly při klubání mláděte. Rodiče zřejmě nevěděli, jak pomoci líhnoucímu se mláděti ze skořápky. Proto se chovatelé rozhodli v následujících letech s líhnutím pomoci. Inkubaci nechávají na ptácích. Oba rodiče se při sezení vzorně střídají a vejce spolehlivě zahřívají. Krátce před líhnutím pak chovatelé vejce odebírají do inkubátoru a na hnízdo vloží podkladek. První tři dny chovatelé mládě rozkrmují (to je doba, kdy nehrozí fixace mláděte na člověka) a poté je vracejí zpět na hnízdo rodičům, kteří je bez problémů přijmou a začnou o ně ihned pečovat. Stejně tak to probíhalo i v letošním roce. Jelikož se jedná o velmi plaché ptáky, jsou trvale chováni v zázemí mimo zraky návštěvníků, aby měli klid na hnízdění i následnou péči o potomky.

Hnízdo není opatřeno kamerou, ale podle chování rodičů chovatelé předpokládají, že vejce bylo sneseno 25. prosince 2025. Kondoři jsou citlivý na vyrušení, a tak první kontrola vejce proběhla až 9. ledna 2026, když oba rodiče na chvíli opustili hnízdo (jinak se při inkubaci svědomitě střídají). Vejce bylo prosvíceno a potvrdilo se, že je oplozené. Téměř celá doba inkubace probíhala přirozeně pod rodiči. Vejce jsme odebrali až pár dní před očekávaným líhnutím a vyměnili je za podkladek. Tato metoda se nám osvědčila i v minulých letech. Mládě se začalo klubat 15. února, ale pak se pokrok zastavil, proto mu chovatelé 17. února museli s líhnutím pomoct. Po třech dnech od vylíhnutí „rozkrmené" mládě podložili rodičům zpět na hnízdo a ti ho přijali.

Dne 9. března proběhla první kontrola mláděte na hnízdě. Váha mláděte byla 871 g. Druhá kontrola proběhla 27. března. Mládě staré 40 dní vážilo téměř dvakrát tolik – 1622 g. Zdá se, že prospívá velmi dobře a rodiče o něj pečují už bez další asistence. Už také víme, že se jedná o samičku. Zjištění pohlaví jsme letos poprvé zkusili provést neinvazivně (bez odběru krve) odebráním vzorku pro analýzu DNA z kousku cévy po oddělení od pupku, krátce po vylíhnutí.

Jedná se již o sedmé mládě kondora královského, které rodiče úspěšně odchovali. Ze strany chovatelů byla nutná asistence při klubání mláděte a jeho rozkrmení po dobu tří dnů. Veškerou další péči zvládli ptáci sami. Tyto americké mrchožrouty chová 30 zoo sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v počtu 70 ptáků. Odchov mláďat se daří je v několika málo z nich, včetně Zoo Ostrava. Přirozeně odchovaní jedinci mají proto velký význam pro celý evropský chov. Početnost divoké populace klesá, a proto může být záchovný program v zoologických zahradách zásadní pro budoucnost tohoto druhu na Zemi.

-----------------------------------------------
Kondor královský (Sarcoramphus papa) se vyskytuje od Střední Ameriky až po sever Argentiny v Jižní Americe (ještě v 18. století žil i na Floridě). Obývá deštné lesy, savany i část jihoamerických pamp. Velmi vzácně uloví také menší obratlovce, ale živí se především mršinami větších zvířat. Žije v párech a mláďata zůstávají s rodiči po celé dva roky. Hnízdí zpravidla na zemi, v dutinách mrtvých stromů nebo na skalních římsách. Samice snáší jedno vejce, které střídavě inkubují oba partneři 50 až 58 dnů. Mládě krmí rodiče natrávenou potravou z volete. Mládě je nejprve pokryto bílým prachovým peřím a v průběhu dospívání několikrát mění barvu od šedé až po téměř černou. Výrazné zbarvení dospělých ptáků získává až po několika letech života. Mayové ho uctívali jako posvátného ptáka.

Klubání a vážení čerstvě vylíhlého mláděte zachycuje video.

Zpět na novinky