Chovatelský komplex Jižní Amerika prošel v minulém období postupnou úpravou jednotlivých výběhů. Nedávno byl dokončen poslední z nich a v něm můžete vidět úplně nový druh malé kočkovité šelmy – margaye. Zatím výběh obývá mladá samička, v budoucnu k ní přibude i samec. Díky tomu se budeme snažit o odchov tohoto vzácně chovaného taxonu.

Margay (Leopardus wiedii) dříve nazývaný též ocelot dlouhoocasý obývá tropické lesy všech typů od Argentiny po jih Mexika. Většinu času se pohybuje v korunách stromů. Díky poměrně dlouhému ocasu a výborné flexibilitě končetin, které umožňují pevné přidržování, dokáže velmi dobře a rychle šplhat, a to i po svislých kmenech a houpajících se liánách. Na rozdíl od jiných koček umí slézat i hlavou dolů a dokáže seskočit z velké výšky. Aktivní je za soumraku, a především v noci, kdy také loví. Jeho kořistí jsou zejména drobní savci, jako stromoví hlodavci, vačice opossum, drápkaté opice a také ptáci. V jídelníčku margaye se objevují i plazi a bezobratlí. Žije samotářsky, samec se potkává se samicí pouze kvůli páření. Samice rodí po zhruba 80 dnech březosti jedno, výjimečně dvě mláďata. V Červeném seznamu IUCN je zařazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened). Je ohrožen ztrátou životního prostředí v důsledku kácení lesů a nelegálního lovu. 

Aktuálně je ve 24 zoologických zahradách sdružených v EAZA chováno 57 jedinců. Zoo Ostrava získala v rámci Evropského ex situ programu (EEP) mladou samici ze Zoo Liberec. Získat samce bude poněkud komplikovanější. V rámci evropské populace je kritický nedostatek samců, jelikož se ve většině případů rodí samičky. Vzhledem k tomu, že se jedná o solitérně žijící druh, platí v rámci EEP strategie, že zoo, které se nacházejí blízko u sebe, si chovného samce vzájemně půjčují. Po úspěšném páření se samec vrací zpět do domovské zahrady. Stejně tak i my máme dohodnutou zápůjčku samce z brněnské zoo a dovézt bychom jej měli v dohledné době. Doufáme, že se tak budeme moci připojit k úspěšným chovatelům tohoto druhu. 

Chov margaye v lidské péči je velmi důležitý, neboť o jejich biologii či počtech jedinců ve volné přírodě je známo velmi málo. Jedná se o druh s noční aktivitou, která se navíc odehrává převážně v korunách stromů. To dělá z výzkumu margayů ve volné přírodě téměř nemožnou disciplínu. Chov v lidské péči tak může přispět nejen k pochopení základní biologie druhu, kterou lze následně aplikovat v místech přirozeného výskytu, ale také k zachování tohoto druhu na planetě do budoucna.

Zpět na novinky