Budou i letošní mláďata ostravských orlosupů létat ve volné přírodě?
První mládě se vylíhlo pravděpodobně 15. nebo 16. února. Přesné datum neznáme, protože jeho rodiče jsou zkušený pár a v minulosti již třikrát bez komplikací odchoval mláďata, takže nebylo nutné bezprostředně hlídat průběh líhnutí. Nicméně následnou kontrolou jsme zjistili, že v hnízdě je ještě jedno zatím nevyklubané vejce. Orlosupi podobně jako ostatní dravci nebo i sovy zasedají hned na první snesené vejce, což má za následek, že se mláďata líhnou postupně s odstupem i několika dní. I když mívají orlosupi v hnízdě zpravidla dvě vejce, většinou odchovají pouze jedno mládě. Existuje u nich jev zvaný kainismus, kdy dříve vylíhlé resp. silnější mládě usmrtí to slabší. Abychom zvýšili počet úspěšně odchovaných mláďat a tedy i mláďat poskytnutých pro vypuštění do volné přírody, odebrali jsme druhé vejce z hnízda a umístili je do líhně. Zde se 22. února vylíhlo druhé mládě.
Vzhledem k tomu, že je důležité, aby i toto mládě bylo odchováno příslušníky svého druhu a ne člověkem, bude převezeno k náhradním pěstounům, kteří mají zkušenosti s odchovem mláďat, sami ale letos mláďata nemají. Jelikož potřeba náhradních pěstounů vyvstala již v minulých letech pro mláďata druhého méně zkušeného ostravského páru orlosupů, obrátili jsme se v rámci příkladné spolupráce mezi zoologickými zahradami cíleně na kolegy v pražské zoo, kde již dvakrát tamní samec orlosupa sehrál klíčovou pěstounskou úlohu. Kolegové s předstihem umístili do jeho hnízda podkladek, aby stimulovali samce k inkubaci vejce a následnému rodičovskému chování. Dnes si pro mládě pracovníci Zoo Praha přijedou a ve čtvrtek je podloží pod pěstouna. My budeme doufat, že přes veškerá rizika a nejistotu náhradní pěstoun mládě přijme a úspěšně odchová tak, aby i toto mohlo posílit divokou populaci orlosupů. Bohužel bývá podkládání mláďat spojeno vždy s určitým rizikem a mládě nemusí být náhradními rodiči přijato nebo může i během prvních dnů uhynout. Tohoto rizika jsme si plně vědomi, na druhou stranu je to pro mládě jedinečná šance, protože na hnízdě rodičů by vedle staršího mláděte nepřežilo zcela určitě s ohledem na výše zmíněný kainismus.
Kromě těchto dvou mláďat můžeme v nejbližších dnech očekávat vylíhnutí ještě dalších: dvě vejce má v hnízdě druhý méně zkušený pár orlosupů. Samička sice již několik oplozených vajec snesla, mládě doposud vždy odchoval náhradní pěstoun v Praze. Zatím není jisté, zda jsou vůbec vejce oplozená, ale pokud ano, pokusíme se letos tomuto páru podložit zpět předem rozkrmené jejich vlastní mládě. Zda však pár mládě přijme, není zcela jisté. Není vyloučeno, že budeme muset hledat dalšího pěstouna v některé z evropských zoo.
Pokud proběhnou všechny odchovy bez komplikací, měla by být všechna ostravská mláďata zařazena do projektu Návrat orlosupa bradatého do Alp. Na kterém místě přesně budou do přírody vypuštěna, určí koordinátor chovu orlosupů bradatých.
Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti Afriky, střední Asie, jižní Evropy a znovu také Alpy. V minulosti byl tento impozantní dravec právě zde člověkem vyhuben. Poslední zástřel je datován z roku 1913. Od 80. let minulého století probíhá projekt návratu orlosupů bradatých do Alp, do kterého je zapojeno přes 35 evropských zoologických zahrad, včetně ostravské, dále správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a také speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. Jen díky nezměrnému úsilí se podařilo orlosupy do Alp navrátit a dnes v této oblasti volně žije asi 150 ptáků.
Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.
23.2.2012Nový druh v Zoo Ostrava: vzácný daněk mezopotámský
20.2.2012Váha Rashmi brzy překročí půl tuny
15.2.2012Nové přírůstky v Zoo Ostrava: mláďata vzácné madagaskarské kachny
13.2.2012Jarní prázdniny v zoo
7.2.2012Valentýn v Zoo Ostrava