Mláďata se začala líhnout 9. července přímo ve výběhu. Z celkové snůšky, která čítala 13 vajec, se nakonec podařilo odchovat čtyři mláďata, která jsou v péči všech tří rodičů… Jak to vlastně chodí v pštrosí rodině?

Na rozdíl od jihoamerického nandu a australského emu, kde péči o vejce i mláďata obstarává výhradně samec, pečují v případě afrických pštrosů o potomstvo oba rodiče, resp. samec a většinou několik samic, se kterými se samec páří. Samice, z nichž jedna je dominantní, snášejí vejce do společného samcem vyhloubeného hnízda na zemi. Vajec může být až 20, přičemž dominantní samice snese největší počet. V případě pštrosů je tak jisté, kdo je otcem mláďat, původ matky však zůstává nejasný…

V ostravské zoo tvoří pštrosí rodinku jeden samec a dvě samice, které snesly do hnízda celkem 13 vajec. Jejich inkubace trvá 42 až 46 dní. Přes den sedí na vejcích nenápadně zbarvená dominantní samice, v noci pak tmavě zbarvený samec. Naší dominantní samici dělala na hnízdě společnost i druhá samice, která si k ní často přisedávala. Mláďata krátce po vylíhnutí hnízdo opouštějí a vydávají se pod dozorem rodičů hledat potravu. Zejména samec je v tuto dobu velmi obezřetný a odhodlaný bránit potomstvo před ostatními obyvateli výběhu, kterými jsou několikanásobně vyšší žirafy Rothschildovy a několikanásobně těžší antilopy losí.

Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je dnes největším žijícím ptákem. Má zakrnělá křídla a nelétá, zato ale rychle a vytrvale běhá. Dorůstá výšky okolo 2 m. Samci dosahují hmotnosti až 150 kg, samice okolo 100 kg. Obývá savany s řídce rostoucími keři anebo otevřené lesy východní a jižní Afriky. Často je chován i na farmách.

Zpět na novinky