Zoo Ostrava se raduje z dalšího přírůstku. Mláďata nandu pampových se začala líhnout 5. července. Z celkové snůšky, která čítala 8 vajec, se nakonec vylíhlo pět mláďat.

U nandu pampových podobně jako u australského emu péči o potomstvo obstarává výhradně samec. Ten se páří s více samicemi, které pak snesou vejce do jednoho asi 1 m širokého suchými rostlinami vystlaného hnízda. Snůška čítá obvykle 13-30 vajec, doba inkubace je 35-40 dní.
V ostravské zoo tvoří rodinu nanduů jeden samec a tři samice, které do hnízda snesly celkem osm vajec. O vejce se po celou dobu staral pouze samec, který bude také sám pečovat o mláďata až do stáří 6 měsíců. Vodí je, střeží a ochraňuje, o potravu se ale od prvních dní starají mláďata sama. Mladí nanduové zůstávají ve skupinách až do své pohlavní dospělosti, tedy do věku dvou až tří let.

Nandu pampový (Rhea americana) je jihoamerický pták, který žije v místech s vysokou travní vegetací, ale i na okrajích lesů. Vystupuje až do výšky 2000 m n. m. Oproti pštrosu dvouprstému je o něco menší a na každé noze má tři prsty. Stejně jako on nelétá, ale zato je výborným běžcem (běhá rychlostí až 60 km/h). Je také velice dobrým plavcem. Zakrnělá křídla používá při běhu k udržování rovnováhy nebo když chce prudce změnit směr, příp. zastavit.

Zpět na novinky