Novinky ze Zoo

Pavilon indických zvířat a lvi

Pavilon ze 60. let prochází postupnou přestavbou na expozici fauny Indie a Cejlonu.

Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) je ohrožený poddruh levharta z ostrova Srí Lanka, kde přežívá asi 600 jedinců. Levharti mohou vytvářet i černou formu srsti. U některých poddruhů jsou černé formy běžnější (např. levhart jávský), u jiných vzácné, či neznámé. Levhart cejlonský pravděpodobně černou formu nevytváří.

Binturong (Arctictis binturong) je zástupcem méně známé skupiny cibetkovitých šelem. Obývá husté lesy jihovýchodní Asie a je aktivní hlavně v noci. Je to všežravec živící se ve velké míře ovocem, v zoo rád pojídá třeba banány. Binturong je spolu s mývalům příbuzným kynkažu jedinou šelmou s chápavým ocasem, kterým se jistí při pohybu ve větvích.
Kromě šelem v pavilonu najdeme i zástupce dravých ptáků - supa mrchožravého (Neophron percnopterus percnopterus) a orla stepního (Aquila rapa) a hlodavců:

Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) je nejseverněji žijícím dikobrazem. Obývá jihozápadní Asii. Také v jižní Evropě se vyskytuje jeden druh tohoto zvláštního hlodavce - dikobraz obecný. Vzhledem k tomu, že jsou dikobrazi aktivní hlavně v noci, bývají i naši dikobrazi přes den schovaní ve svém doupěti. Dikobrazí ostny jsou vlastně přeměněná srst (podobně jako u ježka, příbuzní to ale nejsou!) a slouží k obraně. Jsou duté a různě dlouhé. Dikobraz je v případě nebezpečí vzpřímí a chřestí s nimi otočený zády k nepříteli. Pokud to případného soupeře neodradí, útočí na něj prudkým couvnutím. Ostny, které vězí v pokožce velice volně, zabodnou do těla soupeře, nikdy je však nevystřelují.

Ratufa černoprstá (Ratufa macroura) neboli cejlonská patří k největším veverkám světa. Délka jejího těla se pohybuje v rozmezí 25 - 45 cm, ocas může být stejně dlouhý nebo i delší. Žije samotářsky či v párech v tropických a subtropických suchých lesích na ostrově Srí Lanka v jižní Indii. Živí se převážně měkkými plody.

Výběh z r. 2000 obývá během teplých měsíců lev indický (Panthera leo). Lev indický je jediným přežívajícím lvem v Asii a zároveň jedním z nejvíce ohrožených poddruhů. Kdysi žil v celé západní Asii, Pákistánu a Íránu. V roce 1920 jich zbylo necelých 20. Dnes je populace lvů indických odhadována na 350 jedinců, kteří žijí ve volné přírodě pouze v indickém národním parku Gir Forest. Je na pokraji vyhubení zejména v důsledku pytláctví a úbytku přirozeného prostředí. Stává se obětí i rychle projíždějících aut a vlaků. Dříve docházelo v zoologických zahradách ke křížení indických lvů s africkými poddruhy. Od 90. let 20. století je důsledně dbáno na udržení čistokrevné populace indických lvů chovem v několika evropských zahradách, mezi které patří od podzimu 2006 také ostravská zoo. Od lva afrického se liší mj. podélným lalokem volně visící kůže na břiše.

zpět